32 C 131/2023-12 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 70 500 Kč s tím, že žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 40 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 70 500 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 28 000 Kč, jednorázové smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč za prodlení s pěti splátkami po 500 Kč. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Žalobkyně vzala před jednáním ve věci žalobu zpět, co do požadované jistiny, kdy uvedla, že žalovaný dne [datum] zaplatil uvedenou částku. Soud postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení stran uvedené částky z důvodu zpětvzetí zastavil. 4. Soud tedy věcně projednal pouze nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 70 500 Kč. 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že strany spolu měly uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč se splatností do [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení částku 28 000 Kč. Rovněž se strany ve smlouvě měly dohodnout na povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jednorázovou sankci ve výši 500 Kč v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky (čl. 8 odst. 1 smlouvy). Smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána, u podpisu žalovaného je uvedeno datum [datum] a kód SMS verifikace: [číslo]. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na účet žalobkyně dne [datum] částku 1 Kč. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] poskytla na jeho účet žalovanému částku ve výši 40 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že upomínka byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Soud neprováděl dotaz na bankovní instituce ohledně poskytnutí platby, když tato je již prokázána. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení neprokázala svá tvrzení o tom, že uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu, neboť k úhradě verifikační platby došlo 10 měsíců před tvrzeným uzavřením úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána, uvádí se v ní pouze SMS verifikační kód, avšak z předložených důkazů není zjištěno, že tento verifikační kód byl skutečně žalovanému zaslán. Z dalších listin založených ve spise a provedených k důkazu nevyplývá, že by žalovaný projevil vůli k uzavření úvěrové smlouvy. Tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy tak zůstaly v řízení neprokázány a žalobkyně, která se nedostavila k jednání, neunesla své důkazní břemeno, kdy jej soud nemohl v tomto duchu poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Nadto i kdyby žalobkyně prokázala svá tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy, pak by se jevila úvěrová smlouva jako absolutně neplatná (dle ust. § 588 o. z.) pro zjevný rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši požadovaných úroků (jakkoli jsou ve smlouvě označeny jako poplatky) ve výši 28 000 Kč, které představují roční úrok ve výši 365 %. Soud si je vědom, že jde o vztah mezi podnikateli, kde samotná výše úroků nepředstavuje bez dalšího naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3.2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019), avšak shora uvedená výše úroku (jde o cenu za poskytnutí finanční částky na 70 dnů) znamená, že by zde musela tvrdit a prokázat žalobkyně, že se nejedná o úrok nemravný. 10. Prokázáno naopak bylo poskytnutí částky 40 000 Kč na bankovní účet žalovaného, čímž došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, poprvé byl žalovaný prokazatelně vyzván k vrácení finančních prostředků předžalobní upomínkou ze dne [datum], kde byl vyzván k vrácení dlužné částky do 3 dnů. Podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem [datum] a do 3. dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do [datum]. Jelikož tak neučinil, dostal se od [datum] do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. 11. Sodu tedy rozhodl tak, že řízení částečně zastavil (výrok I), částečně žalobě vyhověl (výrok II) a částečně žalobu zamítl (výrok III). 12. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak zde soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Jelikož žalobkyně nepožaduje náhradu nákladů řízení, soud ji nevyzýval, aby doložila zaplacení předmětné částky, jež by odůvodňovalo přiznání nákladů řízení. Podobně pak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Tudíž rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.