7 C 136/2023-35 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku a souhrnný poplatek ve výši 45 241 Kč (úrok ve výši 33 744 Kč, odměna za zpracování 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč), ve 21 pravidelných měsíčních splátkách po 3 821 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum], celkem uhradil částku 10 000 Kč. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činí na jistině částku 27 000 Kč (poskytnutá jistina ve výši 35 000 Kč – úhrada ve výši 8 000 Kč) a na dlužném poplatku částku 43 241 Kč (45 241 Kč – úhrada ve výši 2 000 Kč). Žalobce výslovně uvedl, že po žalovaném požaduje poplatek pouze v částce 39 563,81 Kč. Rovněž žalobce požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval na částku 3 238,50 Kč (z dlužné jistiny 27 000 Kč ve výši 8,50 % ročně ode dne marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky – [datum] do dne postoupení pohledávky – [datum]) a dále pak smluvní úrok, který rovněž kapitalizoval, a to na částku 2 434,95 Kč (z dlužné jistiny 27 000 Kč ve výši 23,19 % ročně ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky – [datum] do data postoupení pohledávky – [datum]). Žalobce doplnil, že úrok byl sjednán na základě § 2392 odst. 1 občanského zákoníku a představuje cenu za finanční kapitál poskytnutý žalovanému na sjednanou dobu. Ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce doplnil, že ji posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména pracovní smlouva a 2 výpisy z účtu, které již nemá k dispozici. Jeho právní předchůdce vycházel též z tvrzení žalovaného, že je dělník s měsíčním příjmem 40 237 Kč, žije v nájmu, nemá jiné závazky. Z těchto informací, o nichž neměl důvod pochybovat, dovodil, že je žalovaný úvěruschopný. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě se společnost [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, za který se žalovaný zavázal uhradit poplatek v celkové výši 45 241 Kč (úrok ve výši 33 744 Kč, částka za zpracování ve výši 1 500 Kč a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč). [jméno] pohledávku se zavázal žalobci uhradit v pravidelných 21 měsíčních splátkách ve výši 3 821 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Se smlouvy dále vyplývá, že jejím podpisem žalovaný stvrdil, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] se podává, že žalovaný uvedl, že v danou dobu byl ženatý, bydlel v nájmu, současně sdělil, že je zaměstnán na plný úvazek jako dělník u [jméno] [příjmení], [IČO] s čistým příjmem 14 327 Kč, další příjmy domácnosti činí 26 000 Kč a odhadované měsíční výdaje uvedl ve výši 2 000 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou zde uvedeny pracovní smlouva a dva výpisy z bankovního účtu. Z Tabulky umoření je zřejmé, jak byly jednotlivé splátky úvěru zužitkovány, resp. na umoření jaké složky dlužné částky měly být použity, je z ní patrné i to, že žalovaný celkem uhradil 10 000 Kč (dne [datum] - 4 000 Kč, dne [datum] - 4 000 Kč a konečně dne [datum] – 2 000 Kč). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12 2022 a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) vyplynulo, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ soud zjistil, že změna věřitele byla žalovanému dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z podacího lístku ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ soud zjistil, že žalobce žalovaného dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z podacího lístku ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne [datum] ve věci C [číslo], který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 9. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor [jméno] [příjmení], Wolters Kluwer: [obec a číslo], komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích. 10. V dané věci ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že jeho právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že si od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních a majetkových poměrech. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce disponoval informacemi o příjmech žalovaného, které si nechal doložit, resp. že si ověřil jeho pracovní smlouvu a dva výpisy z účtu. K výzvě soudu žalobce výslovně uvedl, že on, ani jeho právní pře