7 C 57/2023-27 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že se žalovaným uzavřel dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru – [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr vč. úroku za půjčené peněžní prostředky v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 2 992 Kč vždy k 2. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaný však neuhradil ničeho. Počínaje splátkou splatnou ke dni [datum] tak neplnil svou povinnost hradit splátky řádně a včas a dostal se tak dnem [datum] do prodlení s úhradou splátek. Žalobce proto žalovaného upomínkou ze dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě. Žalovaný však ani na základě dané výzvy ničeho nezaplatil, a proto žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Po žalovaném tak požaduje zaplatit dlužnou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, a dále úrok, který kapitalizoval na částku 16 190,47 Kč (ve výši 111,33 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum]) a náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč (za 2 odeslané upomínky po 450 Kč). Rovněž se po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 15 000 Kč, když se jedná o jednorázovou smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 3a Smluvních podmínek ve výši 499 Kč a dále smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 1 Smluvních podmínek ve výši 0,1 % denně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] (do dne sepsání žaloby) ve výši 16 590 Kč Smluvní pokutu však požaduje pouze ve výši 15 000 Kč. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí řádně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když údaje zjištěné od žalovaného ověřoval (měl k dispozici výplatní pásku a výpis z jeho účtu) a rovněž provedl lustraci žalovaného v dostupných registrech (centrální evidence exekucí a centrální registr dlužníků CCB). Žalovaný taktéž prohlásil, že proti němu není aktuálně vedeno insolvenční řízení, ani exekuční řízení či výkon rozhodnutí s tím, že ani zahájení takového řízení nehrozí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na základě této Smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal splatit společně se sjednaným úrokem ve výši 111,33 % ročně, tedy částku v celkové výši 89 760 Kč v pravidelných 30ti měsíčních splátkách po 2 992 Kč. První splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka vždy do 1 měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Jak měl žalovaný úvěr postupně splácet a na úhradu jakých složek dlužné částky měly být jednotlivé platby zužitkovány, vyplývá ze Splátkového kalendáře. Shora uvedené parametry úvěru vyplývají rovněž i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze Smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je žalovaný povinen uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, a to jednak poplatek za upomínku – za odeslání upomínky ve výši 450 Kč (čl. VI. odst. 2 písm. a) a dále smluvní pokutu – v případě prodlení s úhradou pravidelné měsíční splátky ve výši 490 Kč a v případě neuhrazení dlužné částky ani v dodatečné lhůtě ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení (čl. VI. odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm.) a rovněž zákonné úroky z prodlení (čl. VI. odst. 3 písm. b). Skutečnost, že částka ve výši 30 000 Kč od žalobce byla dne [datum] připsána na účet č. [bankovní účet], se podává z Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady. [příjmení] shora uvedeného účtu je žalovaný, což soud zjistil ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]. Z výpisu ze shora uvedeného běžného účtu se podává, že v září žalovaný obdržel od [právnická osoba] s. r. o. mzdu ve výši 14 506 Kč. Z daného výpisu je dále zřejmý počáteční zůstatek ke dni [datum] ve výši 189,77 Kč a konečný zůstatek ke dni [datum] ve výši 14 902, 13 Kč. Výši příjmu žalovaného měl žalobce doloženou rovněž i výplatní páskou za srpen 2020. Výše jednotlivých závazků žalovaného a rovněž i výše jeho splátek vyplývá z Úvěrové zprávy [anonymizováno]. Skutečnost, že proti žalovanému nebylo ke dni sjednání Smlouvy vedeno žádné exekuční řízení, se podává z Lustrace v Centrální evidenci exekucí ze dne [datum]. K úhradě první splátky (splatné dne [datum]), resp. k úhradě dlužných splátek byl žalovaný žalobcem opakovaně upomínán s tím, že mu k její úhradě byla poskytnuta dodatečná lhůta 30 dnů, což soud zjistil z Upomínky č. I ze dne [datum], z Upomínky č. II ze dne [datum] a z Upomínky č. III ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný danou splátku neuhradil ani ve shora uvedené dodatečné lhůtě, žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil, což vyplynulo z přípisu ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění dle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním návrhu na zahájení řízení“ soud zjistil, že žalobce žalovaného dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 14ti kalendářních dnů s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího archu České pošty s. p. ze dne [datum]. Negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. V právní rovině soud konstatuje, že žalobce a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen“ zákon o spotřebitelském úvěru”). 5. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkam přiměřenousti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřeným ujednáním se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). 12. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod za