16 C 129/2021-75 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 33.962,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.016,50 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 727,50 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 32.882,29 Kč od [datum] do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s ust. § 497 obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013, uzavřela žalovaná s žalobkyní, společností [právnická osoba], dne [datum], smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] v rámci které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. V souladu se smlouvou byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků v rámci zjišťování kreditního skóre žadatelky, když posuzovali její příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumávali klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, rodinný stav, zdroj příjmů, počet dětí, způsob bydlení apod. Žalobkyně se zavázala za podmínek stanovených ve smlouvě poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku. Žalovaná se zavázala takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit sjednané úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu úvěrový rámec činil částku 40.000 Kč a výše splátky byla stanovena na 4 % měsíčně ze sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost byla dohodnuta vždy k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Celkem žalovaná načerpala částku 2.433.258,57 Kč a uhradila částku 2.511.717,66 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, pak vyplývá z přiloženého splátkového kalendáře. Tím, že žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v hlavě 6 § 3 úvěrových podmínek, tedy možnosti zesplatnit úvěr a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splacením dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila k [datum] a žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne [datum] ke splacení celého úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaná neuhradila žalobkyni žádnou částku. Nadále tak žalobkyni v době podání návrhu dlužila neuhrazenou jistinu ve výši 32.777,29 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 6.016,50 Kč, vypočtený v sazbě 26,28 % ode dne následujícího po zesplatnění, tedy od [datum] do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne [datum] z dlužné jistiny, tedy z částky 32.777,29 Kč, poplatky ve výši 105 Kč, náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 780 Kč. Tím, že nezaplatila řádně a včas, dostala se žalovaná do prodlení a žalobkyni dluží dle § 517 o. z. účinného do 31. 12. 2013 také úroky z prodlení, které byly kapitalizovány na částku 727,50 Kč, a to od 15. dne od zesplatnění úvěru až do dne sepsání žalobního návrhu v sazbě 8,25 % od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši 32.777,29 Kč. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, souhlasila s vyčíslenou částkou žalobkyní, pokud jde o čerpání i pokud jde o plnění, avšak tvrdila, že předmětná úvěrová smlouva je neplatným právním úkonem, neboť žalobkyně neprozkoumala řádně úvěruschopnost, čímž porušila povinnosti, které jí byly dány v ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť před uzavřením smlouvy o úvěru si žalobkyně neobstarala žádné dokumenty, z nichž by mohla s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, např. výpisy z bankovního účtu, pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu spotřebitele, resp. daňové přiznání, nenahlédla ani do databází, které umožní posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Toto jednání žalobkyně nelze ani zhojit prohlášením žalované ve smluvních podmínkách, že jí byly poskytnuty úplné, přesné a pravdivé údaje, nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku. Průměrný spotřebitel nemůže mít představu o tom, co je obsahem povinnosti věřitele řádně posoudit jeho úvěruschopnost. Tímto jednáním žalobkyně nedostála svým povinnostem, když pojem„ odborné péče“ je vymezen např. v ust. § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a toto jednání vykazuje porušení povinnosti vykonávat podnikatelskou činnost s odbornou péčí. Je třeba poukázat na to, že žalovaná za období čerpání finančních prostředků uhradila o 78.459,09 Kč vyšší částku, než jí byla poskytnuta a v současné době tedy žalobkyni ničeho nedluží. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že dle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, musí úvěrová smlouva obsahovat údaj o RPSN – roční procentní sazbě nákladů, a celkovou částku splatnou spotřebitelem. RPSN pak v sobě musí obsahovat veškeré náklady spotřebitele sjednané ve smlouvě, když tento údaj rovněž smlouva neobsahovala. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní, společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem a předmětem této smlouvy bylo poskytnutí mimo jiné i úvěrového rámce ve výši 15.000 Kč, prostřednictvím revolvingového úvěru a tento měl být splácen dle hlavy 11 v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % ze sjednaného úvěrového rámce platného k poslednímu dni účetního období, s tím, že způsob určování pravidelné měsíční splátky je oprávněna stanovit žalobkyně. Celkový počet splátek, ve kterých bude poskytnutý úvěr splacen, je roven počtu měsíců nutných pro splacení čerpaného úvěru spolu s poplatky a úroky a je závislý na celkové výši dlužné částky. Dále v § 4 hlavy 11 je uveden způsob výpočtu RPSN při úrokové sazbě 26,64 % a při úrokové sazbě 26,28 % v rámci modelové situace při čerpání úvěru ve výši 15.000 Kč a jeho splácení po dobu 12 měsíců ve stejně vysokých měsíčních splátkách, s tím, že klient není pojištěn. V úvěrových podmínkách, a to v hlavě 7 § 4 je uvedeno, že úvěrový rámec je sjednán ve výši 15.000 Kč. V § 5 hlava 9 je dále uvedeno, že v průběhu trvání smlouvy lze tento úvěrový rámec zvýšit až do částky 200.000 Kč. Pokud jde o osobní údaje, týkající se žalované, tak je zde uvedeno, že tato bydlí v družstevním bytě, je OSVČ a dosahuje měsíčního příjmu 20.000 Kč. Nemá žádnou vyživovací povinnost a je bez partnera – rozvedená. 4. Ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že v době poskytnutí úvěru měla žalovaná další závazky v celkové výši 4.621 Kč měsíčně, z nichž část tvořila splátka, která sloužila k uhrazení úvěru poskytnutého žalobkyní žalované na televizi [anonymizováno] a dle žalobkyně žalované zbývala dostatečná částka na to, aby dostála svým závazkům řádně a včas, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná dlouhodobě řádně své závazky plnila. 5. Z platební historie vyplývá, jakým způsobem žalovaná čerpala finanční prostředky a jakým způsobem je hradila. Dále je zde uvedeno, jak byly jednotlivé splátky započítávány – na poplatky, úroky, úroky z prodlení, úroky z úvěru, smluvní pokuty apod. 6. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení celé zbývající dlužné částky, s tím, že k datu výzvy je v prodlení se zaplacením částky 37.716,98 Kč. Tato výzva byla předána poštovní přepravě dne [datum], což vyplývá z poštovního podacího archu. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k uhrazení částky 39.571,62 Kč nejpozději do sedmi dnů a současně ji upozornil na možnost soudního řízení a zvýšené náklady s tím spojené. 8. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do [datum] strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky. 10. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do [datum] za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 11. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního