207 C 49/2020-268 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u soudu dne 17. 12. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 104.745 s příslušenstvím s tím, že žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence uzavřeli ústní smlouvu, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to od 1. 8. 2018. Žalovaný nevedl účetní agendu žalobkyně v souladu se zákonem, v účetnictví byly zásadní nedostatky a bylo třeba zpracovat jeho rekonstrukci a zjistit skutečný základ daně. Při rekonstrukci účetnictví žalobkyně prováděné společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byly zjištěny nedostatky, zejména posun DUZP jak u přijatých, tak i u uskutečněných zdanitelných plnění, u přijatých faktur došlo dvakrát k zaúčtování stejné faktury, nezaúčtování přijatých faktur, daňová evidence byla vedena pouze v malé části u hotovostních výdajů, nebyla dodržena časová posloupnost, u mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, nebyl prováděn výpočet zákonného pojištění zaměstnance, chyběly vydané faktury, přestože byly hrazeny bankovním převodem, a mnoho dalších pochybení. Na základě dílčích faktur za vedení účetnictví od srpna 2018 do června 2019 žalobkyně žalovanému zaplatila celkem částku 41.745 Kč. Dne 29. 7. 2019 došlo k předání účetnictví, z něhož žalobkyně zjistila, že účetní agenda zpracovaná žalovaným nebyla vedena v souladu se zákonem a vykazuje taková pochybení, že je nutné zpracovat rekonstrukci účetnictví. Dne byla 30. 7. 2019 mezi žalobkyní jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zpracovatelem uzavřena smlouva o zpracování rekonstrukce účetnictví. Za rekonstrukci účetnictví žalobkyně této společnosti zaplatila celkem částku 63.000 Kč na základě dílčích faktur a tuto částku žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit z titulu náhrady škody, která žalobkyni porušením povinnosti žalovaného vznikla. Na opakovanou výzvu k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně při jednání soudu dne 8. 11. 2021 doplnila svá skutková tvrzení v tom, že jednatel žalobkyně se ústně dohodl s paní [příjmení], že bude provádět komplexní účetnictví pro všechny tři jeho daňové subjekty. Paní [příjmení] měla evidovat faktury vydané a přijaté, vést mzdy zaměstnanců, evidovat pokladní doklady, bankovní výpisy a celkově vést celé účetnictví, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, s žalovaným se v podstatě nesetkal, paní [příjmení] byla vedena jako odpovědná osoba. V červenci 2018 byla ústně mezi žalobkyní, za kterou jednal [jméno] [příjmení] jako její jednatel a paní [příjmení], která jednala za žalovaného a která je družkou žalovaného, uzavřena smlouva o vedení účetnictví podle citovaného zákona. Smlouva měla být realizována od 1. 8. 2018. Smlouva zanikla dne 25. 7. 2019 dohodou mezi účastníky, a to tím, že došlo k předání účetnictví. Podklady jednatel žalobkyně průběžně předával paní [příjmení], a pokud nějaká faktura chyběla, tak ji od něj paní [příjmení] žádala, reagoval rychle. Žalobkyně se dozvěděla o tom, že účetnictví není vedeno řádně, dne 1. 7. 2019, a to až ve chvíli, kdy jí paní [příjmení] vypověděla plnou moc k podání daňového přiznání a žalobkyně byla na špatné vedení účetnictví upozorněna paní [příjmení] a panem [příjmení]. Žádné vady vedení účetnictví žalobkyně žalovanému nevytkla. Paní [příjmení] účetnictví řádně nevedla, a proto žalobkyně požaduje náhradu škody. Teprve v písemném podání doručeném soudu dne 9. 12. 2021 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení v tom, že s paní [příjmení] bylo dohodnuto, že bude provádět veškeré práce související s vedením účetnictví tak, aby byly řádně nachystány veškeré podklady k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Obsahem smlouvy bylo vedení účetnictví v tomto rozsahu: mzdová a personální agenda a vedení vnitřních dokladů, vedení pokladní knihy, zaúčtovávání bankovních výpisů a spárování s účty, inventarizace, zpracování podkladů k řádnému podání daňových přiznání k dani z příjmu právnických osob, sestavení výkazu zisku a ztrát za zdaňovací období, rozvahy, vypracování vnitřních účetních dokladů, vedení nutné evidence dle zákona o DPH, podávání daňových přiznání k DPH, kontrolních hlášení k DPH, vedení řádné evidence hmotného dlouhodobého investičního majetku, drobného investičního majetku, vypracování podkladů k dani z příjmu PO a tisk jednotlivých zákonných tiskových sestav. Ústní dohoda obsahovala ujednání, že daňové přiznání bude pro žalobkyni zpracovávat a podávat daňová poradkyně [anonymizováno] [příjmení], na kterou žalobkyni nakontaktoval žalovaný. V písemném podání žalobkyně rovněž konkretizuje nedostatky ve svém účetnictví, které měly být způsobeny žalovaným. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal s tím, že koncem roku 2018 a v první polovině roku 2019 pro žalobkyni zajišťoval některé účetní práce a není pravdou, že by se mělo jednat o kompletní vedení účetnictví. Od žalobkyně neobdržel kompletní účetní doklady vztahující se k období roku 2018, ve kterém pro žalobkyni prováděla účetnictví paní [příjmení], která pokud nějaké účetnictví žalobkyni předala, tak žalobkyně je nepředala žalovanému, přestože ji urgoval. Účetní práce, které žalovaný zajišťoval, žalobkyni předal dne 25. 7. 2019. Poté, co žalobkyni daňová poradkyně vypověděla plnou moc, snažil se žalovaný žalobkyni nakontaktovat na společnost [právnická osoba], která měla zpracovat daňové přiznání. K vypracování a podání daňového přiznání se žalovaný nezavázal. Popírá vytýkané nedostatky ohledně zdanitelných plnění či dvojím zaúčtování stejné faktury. Spolupráce s žalobkyní byla velmi špatná, neboť faktury předkládala se zpožděním a někdy i se zdvojením, žalovaný popřel i závady v daňové evidenci. Žalovaný zpochybnil nutnost provádět rekonstrukci účetnictví, nebyla nutná, pouze šlo o doplnění o účetní doklady od předchozí účetní, které neměl k dispozici. Na straně žalobkyně nebyla k poskytování služeb žalovaného poskytována náležitá a kvalitní součinnost, zejména pokud jde o předkládané doklady a jejich posloupnost. Po dobu provádění účetních prací nebylo příslušnými úřady vůči práci žalovaného nic vytknuto a ani žalobkyně nic nereklamovala. Žalobkyně žalovanému všechny vystavené faktury řádně uhradila. Smlouva žalobkyně se společností [právnická osoba] se netýká pouze rekonstrukce účetnictví, ale i zpracování podkladů pro daňové přiznání a daňové přiznání jako takové a žalobkyně tyto evidentně nadhodnocené náklady, pokud byly vůbec zaplaceny, neoprávněně přenáší na žalovaného. Je absurdní, že žalobkyně po žalovaném požaduje vrátit zaplacené částky za práci pro ni vykonané, zaplatit za údajnou rekonstrukci účetnictví a vyhotovení daňového přiznání společností [právnická osoba], což by znamenalo, že žalovaný by žalobkyni zaplatil celé účetnictví za rok 2018 a polovinu roku 2019, tedy by na něj žalobkyně nevynaložila žádný svůj náklad. Žalovaný dále doplnil, že podklady k vedení účetnictví přes opakované výhrady dostával netříděné, pro všechny firmy dohromady, neseřazené podle dat, obvykle krátce před termínem k podání daňového přiznání k DPH. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žádné doklady neviděla, žalobkyni vypověděla plnou moc proto, že jí nedodala podklady od její bývalé účetní. Žalovaný začal pro žalobkyni účtovat až od 31. 10. 2018 a za měsíce srpen až říjen 2018 žalovaný prováděl účetní práce zpětně. Při svém závěrečném návrhu žalovaný zejména uvedl, že daný případ je nutno podřadit pod ustanovení občanského zákoníku upravující smlouvu o dílo a speciálně pod ustanovení týkající se vady díla. Žalobkyně dosud nevytkla řádně vady a pouze v žalobě souhrnným způsobem uvedla některá údajná pochybení při zpracování účetních prací, která však žalovaný zpochybňuje. Podle žalovaného je tedy nutno žalobu zamítnout„ pro opožděnost týkající se uplatněných vad“. Pokud jde o škodu spočívající v rekonstrukci účetnictví, tak se podle žalovaného o rekonstrukci nejednalo a žalobkyně od firmy [právnická osoba] požadovala nové, daňově výhodnější účetnictví. Nelze požadovat škodu, pokud by její základ spočíval v odpovědnosti za vady díla. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a silniční motorová doprava. Jediným společníkem a jediným jednatelem žalobkyně je [jméno] [příjmení]. 4. Soud z údajů veřejné části Živnostenského rejstříku zjistil, že žalovaný má mj. živnostenské oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, a to od 17. 7. 2019, jako zúčastněná osoba je uvedena [jméno] [příjmení]. 5. Z faktury [číslo] vystavené žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dne 31. 10. 2018 vyúčtoval za provedené práce [číslo] – 2018 částku 9.075 Kč, splatnou