16 C 84/2026-24 – Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 14.000 Kč příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., a žalovaným, byly dne , datum, uzavřeny smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a číslo , hodnota, . Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč a ve výši 10.000 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky na základě vydání bezdůvodného obohacení, neboť původním věřitelem nebyla řádně přezkoumána a vyhodnocena úvěruschopnost žalovaného. Smlouvy jsou tedy dle zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, neplatné. Vzhledem k tomu, že žalovaný peníze obdržel převodem na účet, žalobkyně se domáhá jejich vrácení. Žalovaný peníze nevrátil i přesto, že byl žalobkyní řádně upomenut a upozorněn na možnost soudního řízení.2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.3. Za předchozího souhlasu žalobkyně a žalovaného soud ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., a žalovaným, byly dne , datum, uzavřeny smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a číslo , hodnota, . Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč a ve výši 10.000 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky na základě vydání bezdůvodného obohacení, neboť původním věřitelem nebyla řádně přezkoumána a vyhodnocena úvěruschopnost žalovaného. Smlouvy jsou tedy dle zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, neplatné. Vzhledem k tomu, že žalovaný peníze obdržel převodem na účet, žalobkyně se domáhá jejich vrácení. Žalovaný peníze nevrátil i přesto, že byl žalobkyní řádně upomenut a upozorněn na možnost soudního řízení.9. Ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a vzniklo jí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (, spisová značka, )