Žalobkyně se po žalované návrhem doručeným soudu dne 4. 11. 2025 a doplněným podáním doručeným soudu dne 7. 12. 2025 domáhala zaplacení částky 16.683 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 47.639 Kč ve výši 12,75% ročně od 30. 10. 2024 do 27. 11. 2024 ve výši 482,56 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 44.705 Kč ve výši 12,75% ročně od 28. 11. 2024 do 18. 12. 2024 ve výši 328,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 41.896 Kč ve výši 12,75% ročně od 19. 12. 2024 do 10. 2. 2025 ve výši 790,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29.227 Kč ve výši 12,75% ročně od 11. 2. 2025 do 21. 3. 2025 ve výši 398,19 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27.227 Kč ve výši 12,75% ročně od 22. 3. 2025 do 23. 4. 2025 ve výši 313,83 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25.227 Kč ve výši 12,75% ročně od 24. 4. 2025 do 26. 5. 2025 ve výši 290,73 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 23.227 Kč ve výši 12,75% ročně od 27. 5. 2025 do 19. 6. 2025 ve výši 194,64 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21.227 Kč ve výši 12,75% ročně od 20. 6. 2025 do 23. 6. 2025 ve výši 29,64 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19.492 Kč ve výši 12,75% ročně od 24. 6. 2025 do 22. 7. 2025 ve výši 197,49 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16.683 Kč ve výši 12,75% ročně od 23. 7. 2025 do zaplacení, pohledávky ve výši 9.594,37 Kč, úroku ve výši 71,05 % ročně z částky 37.915,08 Kč od 30. 10. 2024 do 20. 11. 2024 ve výši 1.578,94 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 37.915,08 Kč od 21. 11. 2024 do 10. 2. 2025 ve výši 1.022,54 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 27.229,97 Kč od 11. 2. 2025 do 21. 3. 2025 ve výši 349,05 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 25.229,97 Kč od 22. 3. 2025 do 23. 4. 2025 ve výši 273,90 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 23.229,97 Kč od 24. 4. 2025 do 26. 5. 2025 ve výši 252,12 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 21.229,97 Kč od 27. 5. 2025 do 19. 6. 2025 ve výši 167,52 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 19.229,97 Kč od 20. 6. 2025 do 23. 6. 2025 ve výši 25,28 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 17.494,97 Kč od 24. 6. 2025 do 22. 7. 2025 ve výši 166,75 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 14.685,97 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 10. 2024 dosáhne částky 141.984 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřely dne 31. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 39.000 Kč, k vyplacení úvěru žalované došlo dne 31. 10. 2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 71,05 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2.809 Kč. Součástí splátek byla také měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 344 Kč. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala o bezúplatný odklad splátek, čemuž bylo žalobkyní vyhověno a došlo k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. 7, 8 a 9. Po dobu odkladu splátek, tj. od 22. 5. 2024 do 21. 8. 2024 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni dne 4. 12. 2023 částku ve výši 2.809 Kč, dne 12. 1. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 26. 1. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 14. 3. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 8. 4. 2024 částku ve výši 2.809 Kč a dne 15. 4. 2024 částku ve výši 2.809 Kč. V důsledku prodlení žalované se splátkou č. 10 po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 28. 10. 2024. Po zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila žalobkyni dne 27. 11. 2024 částku 2.934 Kč, dne 18. 12. 2024 částku 2.809 Kč, dne 10. 2. 2025 částku 12.669 Kč, dne 21. 3. 2025 částku 2.000 Kč, dne 23. 4. 2025 částku 2.000 Kč, dne 26. 5. 2025 částku 2.000 Kč, dne 19. 6. 2025 částku 2.000 Kč, dne 23. 6. 2025 částku 1.735 Kč, dne 22. 7. 2025 částku 2.809 Kč. Žalovaná dlužila žalobkyni k datu zesplatnění část původní jistiny ve výši 37.915,08 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6.694,89 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč, konkrétně za každou splátku, se kterou byla žalovaná v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky č. 10 a č. 11. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1.000 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky č. 2, 4, 5, 10 a 11, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 30. 10. 2024 do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do 3. 11. 2025, ve výši 9.594,37 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru, ze smluvní pokuty v částce 998 Kč, z nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované v částce 1.000 Kč a úrok ve výši 71,05 % p. a. z dlužné původní jistiny úvěru. Žalované byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaná do dnešního dne pohledávku neuhradila. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z dokladů o příjmu vyplynulo, že celkový měsíční příjem žalované činí , částka, , celkové měsíční náklady žalované činí , částka, a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí , částka, . Žalobkyně dále ověřila úvěrovou historii žalované v databázích , Anonymizováno, . Dále bylo prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná uvedla, že její náklady na bydlení činí , částka, , přičemž žalobkyně nedisponuje dokladem o výši nájemného nebo jiným potvrzením o nákladech žalované souvisejících s bydlením. K ostatním výdajům žalované nemá žalobkyně další doklady, žalobkyně spoléhá na prohlášení žalované, kterým se zavazuje přiznat veškeré příjmy i výdaje. Příjmy žalované převyšovaly její tvrzené výdaje. Žalobkyně považuje uvedené zkoumání úvěruschopnost za dostačující, povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nelze vykládat extenzivně a není možné, aby veškerá odpovědnost šla k tíži žalobkyně.2. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná, k jednání soudu nařízenému na den 20. 7. 2026 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána.3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti 11. 5. 2018.4. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, podepsaného žalovanou dne 31. 10. 2023, který byl žalobkyní akceptován dne 31. 10. 2023, soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru v celkové výši 39.000 Kč na bankovní účet číslo , č. účtu, , kdy celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit ve 48 splátkách po 2.809 Kč měsíčně, činila 118.320 Kč. Ve splátce je zahrnuta platba za pojištění v případě, že bylo sjednáno. Zápůjční úroková sazba činila 71,05 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označena , jméno FO, . Dle části B) smlouvy odst. 1.3. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalované. Žalovaná výslovně souhlasila, že jí úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.2. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude jako úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit. Podle odst. 6.1. části B) smlouvy vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jejím prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Bylo-li sjednáno pojištění, dochází v okamžiku zesplatnění úvěru k zániku pojištění. Podle odst. 6.4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.5. části B) smlouvy, jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.6. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalovaná měla zaplatit 48 měsíčních splátek po 2.809 Kč, přičemž splátky byly splatné 22. den příslušného kalendářního měsíce.7. Dodatkem č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 10. 2023 bylo prokázáno, že uvedený dodatek upravuje způsob uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.8. Z Přílohy č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnost splácet úvěru soud zjistil, že žalovaná podepsala přihlášku do skupinového pojištění schopnost splácet úvěry, kdy pojištění je sjednáváno na základě Pojistné smlouvy č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala hradit za pojištění měsíční úhradu ve výši 344 Kč, kdy měsíční úhrada za pojištění tvoří součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a je splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek.Anonymizovaný odstavec10. Z pojištění schopnosti splácet úvěry – informační dokument o pojistném produktu bylo zjištěno, že tento obsahuje přehled základních vlastností pojištění. Informacemi o pojištění pro skupinové pojištění schopnost splácet úvěry pojišťovna , právnická osoba, . jako pojistitel a žalobkyně jako pojistník uzavřely pojistnou smlouvu č. , č. účtu, , jejímž účelem je poskytnout klientům žalobkyně, kteří si uzavřeli smlouvu o úvěru, pojistnou ochranu před ztrátou jejich schopnost splácet úvěr a žalobkyně nabízí svým klientům možnost přistoupit k této pojistné smlouvě.11. Z podpisu na dálku – smlouvy o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) bylo zjištěno, že uvedený dokument upravuje popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku – tzv. produkt A. Smluvní dokumenty jsou klienty podepisovány 10-timístným náhodně vygenerovaným číselným kódem, klient podepisuje smluvní dokumenty pomocí odpovědní SMS.12. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaná byla seznámena se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.13. Prohlášením klienta ze dne 31. 10. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla seznámena s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.14. Z výpisu z , Anonymizováno, ) ze dne 31. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná si žádala o úvěr u tří bank a finančních institucí, žalované zbývá částka ve výši , částka, jakožto celková zbývající částka kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových a splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele a částka ve výši , částka, dluh po splatnosti.15. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná jako své příjmy uvedla částku , částka, , kdy tento příjem je příjmem ze zaměstnání žalované. Mezi výdaji žalované je uvedena částka , částka, představující životní minimum žalované, částka , částka, na splátky žalobkyni a částka , částka, určená na bydlení. Dále je počítáno s částkou , částka, jakožto rezervou, žalované tak zůstala částka 2.853 Kč, která představovala volné zdroje, z nichž byla žalovaná schopna splácet úvěr. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije ve vlastním bydlení a jejím zaměstnavatelem je , právnická osoba, .16. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 31. 10. 2023 bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla připsána částka ve výši , částka, s textovým údajem , Anonymizováno17. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 31. 10. 2023 bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla připsána částka ve výši , částka, s textovým údajem , Anonymizováno18. Výplatnicí za období , Anonymizováno, bylo prokázáno, že k výplatě byla určena částka , částka, .19. Dokladem o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu bylo prokázáno, že na účet č. , č. účtu, byla dne 31. 10. 2023 připsána částka ve výši 39.000 Kč.20. Ze základních informací o klientovi bylo mimo jiné zjištěno, že žádost o úvěr byla podána dne 31. 10. 2023, smlouva o úvěru byla podepsána dne 31. 10. 2023 a úvěr byl vyplacen dne 31. 10. 2023.21. Důkazem o odeslání 1 Kč bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované byla odeslána částka ve výši 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, .22. Ze zaslané SMS (informace o vyplacení) soud zjistil, že na telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou byla dne 31. 10. 2023 odeslána SMS zpráva se sdělením, že na bankovní účet žalované byla odeslána částka ve výši 1 Kč, kdy variabilní symbol platby slouží jako podpisový kód pro žalovanou ke smluvní dokumentaci, která jí byla žalobkyní zaslána.23. Z důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) bylo zjištěno, že dne 31. 10. 2023 byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru.24. Žádostí ze dne 22. 5. 2024 bylo prokázáno, že žalovaná požádala žalobkyni o odklad splátek mimo jiné u úvěru č. , hodnota, , a to ze zdravotních důvodů a pracovní neschopnosti. Rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti bylo prokázáno, že žalovaná byla v pracovní neschopnosti od , datum, .25. Z potvrzení ze dne 29. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou, že na základě její žádosti došlo v souladu se smlouvou k požadovanému odkladu splátek. Přílohou žalobkyně zasílá nový splátkový kalendář, dle něhož je žalovaná povinna hradit.26. Z upraveného splátkového kalendáře (po provedeném odkladu splátek) ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že na základě žádosti žalované byl žalobkyní proveden odklad původních splátek č. 7, 8 a 9, kdy po dobu odkladu těchto splátek, tj. od 23. 4. 2024 do 22. 7. 2024, neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Součástí dokumentu je upravený splátkový kalendář.27. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 10. 2023. Z dodejky s datem 4. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná uvedeného dne oznámení převzala.28. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne 31. 10. 2023 byl žalované vyplacen úvěr v částce 39.000 Kč, nominální výše úvěru činila 118.320 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila dne 4. 12. 2023 částku ve výši 2.809 Kč, dne 12. 1. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 26. 1. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 14. 3. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 8. 4. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 15. 4. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 27. 11. 2024 částku 2.934 Kč, dne 18. 12. 2024 částku 2.809 Kč, dne 10. 2. 2025 částku 12.669 Kč, dne 21. 3. 2025 částku 2.000 Kč, dne 23. 4. 2025 částku 2.000 Kč, dne 26. 5. 2025 částku 2.000 Kč, dne 19. 6. 2025 částku 2.000 Kč, dne 23. 6. 2025 částku 1.735 Kč, dne 22. 7. 2025 částku 2.809 Kč.29. Z výzev k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého dluhu soud zjistil, že žalobkyně dne 23. 9. 2024 a dne 23. 10. 2024 upozornila žalovanou na prodlení se splátkami, vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek, účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením a smluvní pokuty, a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého dluhu.30. Z oznámení ze dne 28. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu 28. 10. 2024 zesplatnila veškeré závazky žalované vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut, úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 47.639 Kč.31. Předžalobní výzvou ze dne 14. 10. 2025 bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků. Z poštovního podacího archu ze dne 14. 10. 2025 bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu byla odeslána žalované dne 14. 10. 2025.32. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že v říjnu roku 2023 , právnická osoba, . obvykle požadovala roční úrokovou sazbu ve výši 16,99 % ročně u úvěrů pro fyzické osoby – spotřebitele ve výši 39.000 Kč.33. Sdělením , právnická osoba, . bylo prokázáno, že sazba úroku ve smlouvách o spotřebitelském úvěru uzavřených v období října roku 2023 s jistinou úvěru 39.000 Kč a splatností úvěru ve 48 měsíčních splátkách dosahovala 14,5 % ročně.34. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že v měsíci červenci roku 2023 byly úvěry s danými parametry poskytovány se sazbou 14,40 % ročně a v prosinci roku 2023 se sazbou 6,70 % ročně.35. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je od 11. 5. 2018 oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne 31. 10. 2023 požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 39.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalované bylo žalobkyní schváleno dne 1. 11. 2023, dne 31. 10. 2023 byla částka 39.000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovanou. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalované plynoucí z jejího pracovního poměru, kdy čistý měsíční příjem žalované se pohyboval okolo , částka, , dále byly vzaty v úvahu výdaje žalované sestávající z životního minima žalované ve výši , částka, , výdajů na splátky ve výši , částka, a výdaje na bydlení ve výši , částka, . Volné zdroje činily částku ve výši 2.853 Kč (příjmy - výdaje). Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovanou nijak doloženy. Žalovaná na úvěr uhradila dne 4. 12. 2023 částku ve výši 2.809 Kč, dne 12. 1. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 26. 1. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 14. 3. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 8. 4. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 15. 4. 2024 částku ve výši 2.809 Kč, dne 27. 11. 2024 částku 2.934 Kč, dne 18. 12. 2024 částku 2.809 Kč, dne 10. 2. 2025 částku 12.669 Kč, dne 21. 3. 2025 částku 2.000 Kč, dne 23. 4. 2025 částku 2.000 Kč, dne 26. 5. 2025 částku 2.000 Kč, dne 19. 6. 2025 částku 2.000 Kč, dne 23. 6. 2025 částku 1.735 Kč, dne 22. 7. 2025 částku 2.809 Kč, celkem částku ve výši 47.810 Kč. V červenci až prosinci roku , adresa, jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 39.000 Kč splatné v 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 6,70 % ročně do 16,99 % ročně, nejčastěji přibližně okolo 15,30 % ročně. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce.36. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných od relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.37. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.38. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.39. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.40. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.41. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.42. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.43. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.44. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.45. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.46. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.47. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že „nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše roků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.48. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.49. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.50. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“51. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaná požádala, a to v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované tvrdila, že řádně zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to především prověřením žalované v registrech , Anonymizováno, , v insolvenčním rejstříku a dále zjišťováním údajů o příjmech a výdajích žalované. K tvrzeným výdajům žalované sice žalobkyně žádné důkazy neoznačila, naopak sama uvedla, že nemá k dispozici doklad o výši nájemného nebo jiných nákladech žalované souvisejících s bydlením a nedisponuje dalšími doklady k ostatním výdajům žalované, avšak z plateb uhrazených žalovanou na poskytnutý úvěr vyplývá, že žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr hradit.52. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 71,05 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Při tomto svém závěru vycházel soud ze sdělení několika bankovních ústavů, na které se obrátil s dotazem, jaké úroky byly obvykle požadovány ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 39.000 Kč a splatnosti úvěru v 48 měsíčních splátkách. Takto bylo soudem zjištěno, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů maximálně 16,99 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než čtyřnásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.53. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z., by bylo třeba případné nároky z této neplatné smlouvy vypořádat dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Po provedeném dokazování přitom dospěl soud k závěru, že žalobní návrh není důvodný, když z obsahu žalobního návrhu podaného žalobkyní jednoznačně vyplývá, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 39.000 Kč, na který žalovaná zaplatila formou splátek celkovou částku ve výši 47.810 Kč. Žalobkyni bylo žalovanou již vráceno to, co žalobkyně plnila ve prospěch žalované na původní jistinu úvěru, a žaloba tak není důvodná ani z titulu bezdůvodného obohacení žalované, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla ve sporu v plném rozsahu úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu její pasivity v řízení.