6 C 191/2020-60 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 23. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 690 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalovanému poskytl na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 16. 1. 2016 právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 17 690 Kč (zápůjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 7 690 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 4 000 Kč, rozdíl ve výši 13 690 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 10 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 3 690 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 3 690 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 687,72 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 25. 2. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 254 Kč z jistiny ve výši 10 000 Kč za období od 4. 3. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019 a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že dlužnou částku neuznal. Smlouva mu nic neříká, i když všechny údaje na ní jsou správně okopírovány. Údaj o úřadu práce [obec] je naprosto vymyšlený, nikdy v životě nedostával žádné dávky. Na žalovaného to již jednou zkoušela jiná [právnická osoba], a to neúspěšně. 3. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 10C 101/2015 soud zjistil, že žaloba, kterou se [právnická osoba] domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 210 Kč, byla zamítnuta. Smlouva o půjčce měla být uzavřena dne 7. 11. 2012. Ze znaleckého posudku vypracovaného v řízení bylo zjištěno, že podpisy na smlouvě o půjčce s datací 7. 11. 2012 nejsou pravými, běžně používanými podpisy žalovaného. 4. Žalovaný při jednání popřel uzavření smlouvy ze dne 16. 1. 2016. Potvrdil, že u žalobkyně měl nějaké závazky, které doplatil dne 15. 1. 2016. Žádný další úvěr si nebral. Žalobkyně měla všechny potřebné údaje i podpis žalovaného k dispozici a mohla je do smlouvy použít. 5. Žalobkyně na žalobě trvala. Navrhla výslech paní [příjmení], která smlouvu uzavírala. Netrvala na provedení znaleckého posudku v oboru písmoznalectví. Dodala interní zápisy o provedených kontaktech s žalovaným ohledně splácení této smlouvy. 6. Z evidence splátek předložené žalovaným soud zjistil, že žalovaný měl u žalobkyně půjčku [číslo] ze dne 13. 11. 2014 na částku 8 000 Kč, tato byla splacena dne 15. 1. 2016 částkou 1 880 Kč. Dále měl žalovaný u žalobkyně smlouvu [číslo] ze dne 29. 1. 2015 na částku 8 000 Kč, která byla také uhrazena dne 15. 1. 2016 doplacením částky 2 820 Kč. 7. Z kopie záznamů žalobkyně o komunikaci se zákazníkem vyplývá, že skóring zákazníka proběhl dne 15. 1. 2016 s výsledkem, že pan [celé jméno žalovaného] má půjčku 10 000 Kč. Od září 2016 jsou vidět problémy s placením, které se pan [příjmení] snažil řešit, žalovaný sliboval zaplacení, v listopadu 2017 měl žalovaný uvádět, že vyřizuje pečovatelský příspěvek na matku. Dne 9. 4. 2018 je záznam, že dohoda není možná, stále opakuje, už rok, že vyřizuje nějaké peníze od sociálky. 8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato do 3. 12. 2020 pracovala jako obchodní zástupkyně [právnická osoba] [anonymizováno]. Nyní spolupráci ukončila. Pan [celé jméno žalovaného] zná, dostala ho po předchozí obchodní zástupkyni, ona sama s ním minimálně jednu až dvě smlouvy uzavírala. Nakonec platil nepravidelně, potom přestal platit úplně a jeho dluh odkoupila [právnická osoba] [anonymizováno]. K předložené smlouvě ze dne 16. 1. 2016 svědkyně uvedla, že smlouvu vyplňovala ona, je zde její podpis, klient se vždy podepisuje před ní, v tomto případě tedy před ní smlouvu podepisoval i pan [celé jméno žalovaného]. Kontrolovala jeho občanský průkaz, dále dokládal výplatnice a jiné podklady. Co se týká karty klienta, tak tuto vyplňovala také ona. U zaměstnání podle sdělení pána vyplnila, že je na úřadu práce, přesně si již nepamatuje, ale uváděl, že bere nějaký příspěvek na maminku na péči. Zda k tomu přikládal nějaké rozhodnutí, si již není schopna vzpomenout. Také se stávalo a mohlo to být i v tomto případě, že klienti z nového úvěru doplatili starý úvěr. Z listin, které soud svědkyni předložil, vyplývá, že dne 15. 1. 2016 doplatil pan [celé jméno žalovaného] zůstatek ze dvou předchozích úvěrů, tedy jednak částku 2 820 Kč a dále částku 1 880 Kč. Co se týká data podpisu nové smlouvy, takto nedokáže vysvětlit, asi se upsala. Ví, že pan [celé jméno žalovaného] potom něco platil, pak platit přestal, nezvedal telefony a nakonec byl předán k vymáhání. Splátky jí nosil většinou k obchodu nebo si je předávali u auta. Moc nechtěl, aby chodila k němu domů, tam byla určitě při podpisu smlouvy, nechtěl, aby o tom maminka věděla. Myslí si, že naposledy pan [celé jméno žalovaného] dlužil pouze jeden úvěr. Svědkyně našla ve svém mobilním telefonu SMS zprávu, kterou žalovanému posílala dne 12. 3. 2018. Ve zprávě mu sdělovala, že má dluh po splatnosti ve výši 13 690 Kč a že je na něm, zda částku uhradí či nikoliv. To byla její poslední komunikace s panem [celé jméno žalovaného]. Listinu – evidenci splátek má k dispozici pouze klient, svědkyně do ní zaznamenává jednotlivé splátky a ona splátky zaznamenává do počítačového systému. Při sepisování smlouvy se prvně podepisuje karta zákazníka, kde podle údajů z občanského průkazu vypíše jméno, RČ, adresu, číslo OP, datum vydání, platnost. Dále musí klient doložit příjmy, od příjmu se odečte životní minimum, pán jí tyto údaje odsouhlasil, svědkyně odchází do auta a telefonuje s manažerem, což byl v tomto případě pan [příjmení]. Veškeré údaje zadá do systému a manažer zjišťuje, zda klient je schopen úvěr splatit. Nakonec jí volá, zda může úvěr poskytnout. To může být tak do 5 minut. Pokud jí zavolá, že pán prošel, tak s ním sepíše smlouvy, kromě smluv, které jsou ve spisu, se podepisuje ještě smlouva ze zákona – ohledně RPSN a potom smlouva o připojištění z důvodu úrazu – tuto měl i pan [celé jméno žalovaného]. Pan [příjmení] se s panem [celé jméno žalovaného] osobně znal, tykají si, myslí si, že kdyby ho neznal, tak by pan [celé jméno žalovaného] už žádnou půjčku nedostal. Svědkyně si myslí, že u této poslední půjčky to bylo tak, že aby pan [celé jméno žalovaného] mohl získat úvěr, tak musel doplatit předchozí dva úvěry a půjčil mu max. 10 000 Kč, nechtěl pana [celé jméno žalovaného] předlužovat. Evidence splátek na č. l. 48-49 budou originály, kdyby se jednalo o duplikát, tak by tam bylo zeleně napsáno, že se jedná o duplikát. Z evidence splátek vyplývá, že žalovaného převzala 24. 8. 2015, do té doby jsou tam podpisy někoho jiného a až od 24. 8. 2015 jsou splátky evidovány její osobou. 9. Žalovaný popřel, že by paní [příjmení] byla při sepisování smlouvy u něho doma. Je pravdou, že si peníze předávali jinde. Žádný doklad o zaměstnání jí nepředával, na úřadu práce nikdy veden nebyl. Pan [příjmení] byl jeho kamarád. Žádný nový úvěr si nebral. Smlouvu nepodepsal. Předchozí dvě smlouvy nerozporoval. 10. Soud se předně zabýval námitkou žalovaného, že smlouvu o půjčce z 16. 1. 2016 neuzavřel. Podpis na smlouvě nemusí být vždy potvrzován zpracovaným znaleckým posudkem v oboru písmoznalectví, ale stačí i jiné důkazy, které by prokázaly, že smlouva byla žalovaným podepsána a uzavřena. V tomto případě soud uzavřel, že žalovaný smlouvu o půjčce z 16. 1. 2016 podepsal a je jí tedy vázán. Tuto skutečnost potvrdila svědkyně [jméno] [příjmení], která s žalovaným smlouvu vyplňovala a za právního předchůdce žalobkyně i podepisovala. Její výpověď byla věrohodná, jistá a soud neměl důvod o ní pochybovat. Navíc její výpověď byla podložena i dalšími důkazy, a to interními záznamy právní předchůdkyně žalobkyně o komunikaci s žalovaným ohledně splácení tohoto úvěru, kdy telefonní číslo v komunikaci uvedené je telefonním číslem žalovaného. Z komunikace vyplývá, že žalovaný opakovaně přisliboval placení, uváděl, že vyřizuje příspěvek na péči o maminku, což tvrdil i svědkyni [příjmení] při vyplňování žádosti o úvěr. Logické je i sdělení svědkyně, že žalovanému – svému známému – její nadřízený pan [příjmení] úvěr přislíbil s podmínkou, že budou uhrazeny i dva předchozí úvěry. K tomu došlo, když 15. 1. 2016 byly doplaceny dva úvěry žalovaného částkami 1 880 Kč a 2 820 Kč Tyto částky mohly být placeny z poskytnutého úvěru. Soud nedokáže vysvětlit rozdíl v datech, zřejmě paní [příjmení] omylem napsala jiné datum u smlouvy, neboť z interních záznamů vyplývá, že žádost o úvěr a skóring zákazníka byl do systému vložen dne