15 C 18/2021-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 1. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 900 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 11. 2017 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku 25 950 Kč (úvěr 15 000 Kč, náklady úvěru 10 950 Kč) v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 30. 12. 2018 zesplatnila a požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 222,41 Kč a od 21. 5. 2020 zákonný úrok z prodlení z jistiny 15 000 Kč a 10,89% p. a. úrok z jistiny 15 000 Kč do zaplacení. V úvěrové smlouvě byl sjednán úrok 28% z jistiny, úrok je požadován ve výši 10,89% podle úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 8 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Z úvěrové smlouvy ze dne 30. 11. 2017, [číslo] vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, a to za úplatu v celkové výši 10 950 Kč. Úrok představuje 28% ročně, RPSN potom 189,38%. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. V článku V. bod 4 se strany dohodly pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Z předloženého výpisu úhrad vyplývá, že žalovaná celkem na úvěr zaplatila částku 7 550 Kč. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. 5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 30 934,06 Kč, a to nejpozději k 2. 1. 2021. 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 9. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 12. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o úvěru podepsala a s podmínkami souhlasila. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 73% (za 13 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 7 550 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 20% z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 000 Kč (15 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 10 450 Kč (15 000 Kč + 3 000 Kč – 7 550 Kč zaplacených žalovaným). Částka 3 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 7 950 Kč (10 950 – 3 000) však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (10 950 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 73% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné a pro částku 7 950 Kč žalobu zamítl. 13. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28% z jistiny (25,85% p. a.) za období, na které, na které byl úvěr poskytnut. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky, popřípadě úroky v jiné sazbě měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. Úrok představuje pevnou sazbu a soud považuje jeho výši jako fixní. Požadavek žalobkyně na zaplacení dalšího úroku ve výši 10,89% ročně od 21. 5. 2020 tedy soud považuje za neoprávněný a v rozporu s ujednáními ve smlouvě. Za této situace zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení běžícího 10,89% úroku z jistiny 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9% p. a. z jistiny zjištěné soudem 10 450 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tedy od 31. 12. 2018 do zaplacení. 14. Co se týká smluvní pokuty, tato byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1% denně z dlužné částky, požadováno je celkem 8 500 Kč. S ohledem na stanovení maximální výše smluvní pokuty v zákoně o spotřebitelském úvěru na polovinu poskytnutého úvěru, vyhověl soud žalobkyni pouze v částce 7 500 Kč a pro 1 000 Kč žalobu ohledně smluvní pokuty zamítl. 15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 17 950 Kč (10 450 Kč z úvěru a 7 500 Kč smluvní pokuta) se zákonnými úroky z prodlení z částky 10 450 Kč od 31. 12. 2018 do zaplacení. Ve zbylé části pro 8 950 Kč (část souhrnného poplatku 7 950 Kč a část smluvní pokuty 1 000 Kč) a pro úroky ve výši 10,89% ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a pro 9% zákonné úroky z prodlení z částky 4 550 Kč (rozdíl mezi žalobkyní požadovanou jistinou 15 000 Kč a jistinou zjištěnou soudem 10 450 Kč) byla žaloba zamítnuta. 16. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a