15 C 221/2021-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 21 409 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce č. 650779969 ze dne 25. 5. 2017 (dále jen„ smlouva A“) a č. 652441930 ze dne 17. 9. 2017 (dále jen„ smlouva B“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovanou. Na základě smlouvy A právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 26 283 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 7. 2018 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 20. 8. 2018. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 11 424 Kč, poté již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14 859 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 473,55 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 385,45 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 038,99 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 787,92 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 6 038,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9% ročně z dlužné jistiny ve výši 6 038,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy B právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 709 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 15 709 Kč, a to v 45 pravidelných týdenních splátkách po 350 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 7. 2018. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 9 159 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 6 550 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 050,12 Kč a dlužného poplatku ve výši 2 499,88 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 070,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 595,14 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 4 050,12 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 4 050,12 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy A soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 12 283 Kč, celkem tedy částku 26 283 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, resp. 382 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 2 504 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 608 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 171 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 236,25%, úrok pak 29% ročně. 4. Ze smlouvy B soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 6 709 Kč, celkem tedy částku 15 709 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 350 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 309 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 1 198 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 678 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 833 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 304,87%, úrok pak 29% ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila současné žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 25. 1. 2021. 7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 21. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 34 554,53 Kč nejpozději do 6. 5. 2021. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ji o postoupení pohledávek a dále žalovanou poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 21. 4. 2021. 8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, dvě smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla v případě smlouvy A žalované částku 14 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, resp. 382 Kč v případě poslední splátky. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 12 283 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh uváděných 11 424 Kč, viz tabulka umoření. Jestliže tedy dlužná jistina činí 8 473,55 Kč, uhradila na ní žalobkyně 5 526,45 Kč. Zbylá částka 5 897,55 Kč (11 424 – 5 526,45) tak byla použita na úhradu souhrnného poplatku. V případě smlouvy B žalobkyně žalované poskytla částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 350 Kč, resp. 309 Kč v případě poslední splátky. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 6 709 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh uváděných 9 159 Kč, viz tabulka umoření. Jestliže tedy dlužná jistina činí 4 050,12 Kč, uhradila na ní žalobkyně 4 949,88 Kč. Zbylá částka 4 209,12 Kč (9 159 – 4 949,88) tak byla použita na úhradu souhrnného poplatku. 9. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní r