15 C 294/2020-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 23 102 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 2. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 23 168 Kč (půjčka 13 000 Kč, souhrnný poplatek 9 820 Kč, pojištění 348 Kč) v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný uhradil celkovou částku 19 750 Kč (10 559,08 Kč na jistinu, 9 190,92 Kč na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 440,92 Kč, poplatku ve výši 777,08 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 024,48 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 2 440,92 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 363,09 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 2 440,92 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2 440,92 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 440,92 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 31 784 Kč (půjčka 18 000 Kč, souhrnný poplatek 13 784 Kč, pojištění 464 Kč) v 58 týdenních splátkách po 548 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný uhradil celkovou částku 11 900 Kč (2 910,54 Kč na jistinu, 8 989,46 Kč na poplatek). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 089,46 Kč, poplatku ve výši 4 794,54 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 040,73 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 15 089,46 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 886,18 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 15 089,46 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 089,46 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 089,46 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 168 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 820 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 5 200 Kč a pojištěním ve výši 396 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 23 168 Kč. To vše v 58 týdenních splátkách po 348 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, že úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN činí 205% (bod 3.2.). 6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 18 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 784 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 2 520 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 7 200 Kč, pojištěním ve výši 464 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 31 784 Kč. To vše v 58 týdenních splátkách po 548 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, že úroková sazba činí 23,72% ročně (bod 1.2.), RPSN činí 205% (bod 3.2.). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] činí ke dni postoupení 3 218 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] pak 19 884 Kč. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 23 102 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalovanému oznámení odesláno dne [datum]. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 33 849,07 Kč nejpozději k [datum]. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne [datum]. 10. Smlouva [číslo] byla smlouvou o zápůjčce a smlouva [číslo] rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv minimálně 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou vý