15 C 307/2020-48 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení celkové částky 26 133 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 2. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva A) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 12 180 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 3 546 Kč) ve 43 týdenních splátkách po 226 Kč (sjednáno bylo též životní pojištění ve výši 172 Kč). Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná uhradila celkovou částku 3 638 Kč (1 153,78 Kč na jistinu, 2 484,22 Kč na poplatek a na pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 4 846,22 Kč, poplatku ve výši 1 233,78 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 657,43 Kč (jedná se o 20,98% úrok z jistiny 4 846,22 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 395,77 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 4 846,22 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,98% ročně z částky 4 846,22 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 846,22 Kč od [datum] do zaplacení. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 20,98% ročně (bod 1.2.), RPSN pak 91,66% (bod 3.2.). 3. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] [číslo] (dále smlouva B) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 21 170 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč, pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 365 Kč (sjednáno bylo též životní pojištění ve výši 290 Kč). Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná uhradila celkovou částku 1 117 Kč (0 Kč na jistinu, 1 117 Kč na poplatek a na pojištění). Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku ve výši 8 053 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 8 839, 65,79 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 12 000 od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 981,18 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 12 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 718 tvořený úrokem ve výši 20,98 % ročně ve výši 546 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 1 800 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 9 546 Kč, resp. 9 718 Kč, neboť se zavázala uhradit ještě částku 172 Kč za životní pojištění, to vše ve 43 týdenních splátkách po 226 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. 6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 880 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 800 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 880 Kč, resp. 21 170 Kč, neboť se zavázala uhradit ještě částku 290 Kč za životní pojištění, to vše v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] činí ke dni postoupení 6 080 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] pak 20 053 Kč. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 26 133 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne [datum] 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 46 950,49 Kč nejpozději k [datum]. 10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujedn