15 C 342/2020-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 3 676 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] žalované půjčku 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 12 326 Kč (kapitalizovaný úrok 1 621 Kč s úrokovou sazbou 20,11 % ročně, administrativní poplatek 2 720 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 7 985 Kč) – dále též„ celkový poplatek“, to vše v 45 týdenních splátkách po 652 Kč. Žalovaná půjčku řádně nesplácela. Celý dluh měl být splacen do [datum] Poslední splátku učinila žalovaná ke dni [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 2 714,19 Kč a dlužný poplatek 961,81 Kč. Pohledávka na tento nedoplatek ve výši 3 676 Kč byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak vedle této pohledávky požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku 1 062,84 Kč (tedy úroku 20,11 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení 466,54 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úroku 20,11 % ročně z dlužné jistiny 2 714,19 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 2 714,19 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná uhradila celkem 25 650 Kč. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaná obdržela částku 17 000 Kč, zavázala se vrátit částku 29 326 Kč. Z celkového poplatku 12 326 Kč bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 1 621 Kč, administrativní poplatek 2 720 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 7 985 Kč. V přiložených podmínkách bylo dále ujednáno, že účinnost smlouvy se prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku, avšak dlužná jistina nebude dále úročena. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná zaplatila více než tvrzených 25 650 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Po právní stránce soud s ohledem na znění § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věc posuzoval dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a to ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. Z uvedeného důvodu je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.). 8. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí půjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 12 326 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté půjčky 17 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 72,5% (za 45 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách. Soud má vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 12. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 3 400 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté půjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala. 13. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná kromě částky 25 650 Kč na uvedenou půjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Shora uvedená částka 3 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy ve výši 8 926 Kč (12 326 – 3 400), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (12 326 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 72,5% půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné. Budeme-li tedy považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 3 400 Kč, je zřejmé, že žalovaná žalovanou pohledávku zcela splatila ( (17 000 + 3 400) – 25 650). Z uvedeného důvodu soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout. 14. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení byla zcela úspěšná žalovaná. Nicméně vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady řízení jí tak nevznikly, rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.