16 C 256/2021-35 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 303,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 10. 2. 20189poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalovanému zápůjčku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 4 617 Kč (úrok 799 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 2 410Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 408 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, poslední splátka byla splatná 22. 12. 2019. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Ke dni 3. 12. 2019 dlužil žalovaný na jistině 2 469,85 Kč, na poplatku 3 833,41 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p.a. Žalobkyně kromě částky 6 303,26 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 720,24 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 334,12 Kč, běžící úrok 29 % p.a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný při podpisu smlouvy dne 10. 2. 2019 obdržel částku 6 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 45 týdenních splátkách po 236 Kč spolu s úrokem stanoveným v na první straně smlouvy v absolutní výši 799 Kč, poplatkem za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ 2 410 Kč a poplatkem za„ administrativní činnost a komfortní splácení“ 1 408 Kč. Na první straně smlouvy dole je ujednáno, že úroková sazba činí 29 %. Žalovaný se zavázal splácet do rukou osoby jakéhokoli oprávněného zástupce nebo zaměstnanec [anonymizováno]. Položka administrativní činnost a komfortní splácení zahrnuje platbu za hotovostní inkaso. Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. 6. Právní vztahy stran sporu vyplývající ze Smlouvy se řídí právní úpravou účinnou po 1. 1. 2014, tedy„ novým“ občanským zákoníkem (srov. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen„ OZ“). 7. Smlouva byla smlouvou zápůjčce podle § 2390 a n. OZ, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ). 8. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky. 10. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 12. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo vrátit jistinu. 14. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013). 15. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. 16. Celkový poplatek činil 4 617 Kč, což je v poměru k jistině (6 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 45 týdnů. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky. 17. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 799 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (45 týdnů) a výši jistiny (6 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. V rámci vymezení poplatku byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je dole na první straně smlouvy uveden v procentuální sazbě, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce. 18. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v únoru 2019 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 8,45 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok v procentuální sazbě vyjádřený sazbou 29 % ročně, tj. úrok cca trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze do jisté míry akceptovat vyšší úplatu, která se ve smlouvách společnosti [právnická osoba] (jak je soudu známo z úřední činnosti) pravidelně promítá do výše poplatků. Obvykle bývá poplatek za„ zpracování“ atd. na hranici dobrých mravů, avšak v této věci ji již zjevně překračuje (samotný poplatek za„ zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení“ přesahuje 40 % jistiny, spolu s úrokem přesahují 50 % jistiny). V této věci je proto ujednání o tomto poplatku neplatné podle § 588 OZ. 19. Za zjevně rozporné s dobrými mravy pak soud považoval i ujednání o poplatku za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Ani jedna ze smluv (ve spojení se smluvními podmínkami) totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem. 20. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné. 21. Pokud žalovaná splácela své závazky ze smlouvy, jednalo se o úhradu na jistinu a úrok. 22. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 3 818 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatku za hotovostní režim a poplatku za„ zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení“), dále co do kapitalizovaných úroků (tedy úroků 29 % ročně z dlužné jistiny do 20. 1. 2020) v celkové výši 720,24 Kč, úroků 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nař. vlády č. 351/2013 Sb.). 23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalovaný byl ve věci úspěšnější, avšak žádné náklady nevynaložil, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. 24. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.