6 C 18/2021-26 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 15 403 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 22. 9. 2017. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč na jí uvedený bankovní účet s tím, že se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč. Zápůjční úroková sazba byla 0%. Půjčku měla žalovaná vrátit žalobkyni do 30 dní společně s poplatkem. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 10 600 Kč (8 000 Kč zápůjčka a 2 600 Kč poplatek), dále částku 2 500 Kč za zaslané písemné výzvy (5x 500 Kč) a částku 2 303 Kč za smluvní pokutu. Od smluvní pokuty vyčíslené na částku 4 000 Kč žalobkyně odečetla částku 1 697 Kč, kterou žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 9. 2017 poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč s datem splatnosti nejpozději do 22. 10. 2017 Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, když žalovaná zadala na webové stránce žalobkyně své údaje, vyplnila formulář a žádost a byl jí přidělen jedinečný PIN kód, kterým potvrdila uzavřenou smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla poskytnuta bezúročně, nicméně s poplatkem za poskytnutí ve výši 2 600 Kč. V bodu 2.3 smlouvy byla sjednána, pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit poskytnutou zápůjčku, povinnost klienta zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, dále zde jsou uvedeny sazby za jednotlivé úkony, např. 500 Kč za zaslání písemné upomínky, 100 Kč za zaslání emailové upomínky apod. Z potvrzení od banky vyplývá, že dne 22. 9. 2017 byla na účet žalované odeslána částka 8 000 Kč. Žalované bylo následně odesláno 5 výzev k úhradě. 4. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 14. 10. 2020 k úhradě částky 16 597 Kč do tří dnů. 5. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 9. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 10. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že výše poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč a částky, které žalobkyně požaduje za odeslání upomínek ve výši 2 500 Kč, jsou v rozporu s dobrými mravy. 11. Co se týká poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, tak soud výši tohoto poplatku považuje za přemrštěnou a sjednanou v rozporu s dobrými mravy. Poplatek ve výši 32,5 % poskytnuté zápůjčky při době splatnosti jednoho měsíce je neúměrně vysoký. Jako odpovídající poskytnuté částce i době splatnosti soud považuje poplatek v maximální výši 15 % z půjčené částky, tedy ve výši 1 200 Kč. V části, v níž tento poplatek převyšuje částku 1 200 Kč, tedy pro 1 400 Kč soud nepovažuje nárok žalobkyně po právu. Zákonné úroky z prodlení potom soud přiznal pouze z částky 9 200 Kč, nikoliv z požadované částky 10 600 Kč. Za oprávněný soud považuje i požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 303 Kč, neboť smluvní pokuta je stanovena ve výši 0,1% denně a žalobkyně nepožaduje vyšší částku než částku rovnající se součinu 0,5 a výše poskytnuté zápůjčky, což je v souladu se zákonem. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 4 000 Kč, což je polovina poskytnuté zápůjčky a od této částky byla odečtena částka 1 697 Kč zaplacená žalovanou. Na smluvní pokutě tak zbývá zaplatit 2 303 Kč. Nicméně požadovaná částka 2 500 Kč za zastlání upomínek se soudu jeví nepřiměřená a tyto poplatky pouze uměle navyšují sankce, které by žalobkyně mohla po žalované uplatňovat. Jako odpovídající se soudu jeví částka 600 Kč za zaslání upomínek. Částka 500 Kč za jednu upomínku je přehnaná, za maximální částku považuje soud částku 300 Kč za jednu upomínku s tím, že budou hrazeny maximálně dvě zaslané upomínky. Proto soud za upomínky přiznal pouze částku 600 Kč a ve zbylé části 1 900 Kč žalobu zamítl. 12. Soud tedy žalované uložil povinnost dlužnou částku 12 103 Kč s přísl. (jistina 8 000 Kč + poplatek 1 200 Kč + náklady na upomínání ve výši 600 Kč + smluvní pokuta 2 303 Kč) žalobkyni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.). Nárok žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Pro 3 300 Kč a pro úroky z prodlení z částky 1 400 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta. 13. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 14. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 12 103 Kč a neúspěch v částce 3 300 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 57 % svých účelně vynaložených nákladů řízení. 15. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 2 200 Kč a z ní 57% představuje 1 254 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 1 254 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH.