6 C 2/2021-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 18. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 24 840 Kč (20 060 Kč s příslušenstvím a 780 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 2. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 6. 2017 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 29 580 Kč (půjčka 17 000 Kč, souhrnný poplatek 12 580 Kč) v 58 týdenních splátkách po 510 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 5 520 Kč, rozdíl ve výši 24 060 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 17 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 060 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 30. 7. 2018. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 17 000 Kč, poplatku ve výši 7 060 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 454,94 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 17 000 Kč od 31. 7. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 040 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 000 Kč od 7. 8. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 3. Smlouvou o půjčce ze dne 5. 11. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 20 880 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč) v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 20 100 Kč, rozdíl ve výši 780 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 600,77 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 179,23 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 600,77 Kč, poplatku ve výši 179,23 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 427,11 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 600,77 Kč od 16. 12. 2016 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 144,01 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 600,77 Kč od 23. 12. 2016 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 600,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 600,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 4. Ohledně požadavku na plnění ze smlouvy č. 2, tedy pro částku 780 Kč s příslušenstvím, vzala žalobkyně žalobu podáním ze dne 29. 1. 2021 zpět a soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil. 5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 21. 1. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 14 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 560 tvořený úrokem ve výši 2 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 5 600 Kč a pojištěním ve výši 360 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 25 560 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 426 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 27. 10. 2017 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 943 tvořený úrokem ve výši 728 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a pojištění ve výši 215 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 12 943 Kč, to vše ve 43 týdenních splátkách po 301 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 20,98% p. a. 8. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 27 171,89 Kč nejpozději k 7. 5. 2020. 10. Obě smlouvy byly smlouvami o spotřebitelském úvěru, u kterých je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 11. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 17. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 18. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvy podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 82,57 % a u druhé smlouvy 61,78 % z poskytnuté částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. 19. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. 20. U smlouvy č. 1 týkající se úvěru 14 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 5 259 Kč. Budeme-li považov