6 C 313/2020-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 23 880 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 2. Smlouvou ze dne 19. 11. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 15 660 Kč (zápůjčka 9 000 Kč a souhrnný poplatek 6 660 Kč) v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 600 Kč, rozdíl 15 060 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 9 000 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 6 060 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 000 Kč, poplatku ve výši 6 060 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 356,96 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 9 000 Kč od 30. 12. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 143,31 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 9 000 Kč od 6. 1. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 3. Smlouvou ze dne 21. 8. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 13 920 Kč (zápůjčka 8 000 Kč a souhrnný poplatek 5 920 Kč) v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 5 100 Kč, rozdíl 8 820 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 6 792,36 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 2 027,64 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 792,36 Kč, poplatku ve výši 2 027,64 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 200,43 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 6 792,36 Kč od 1. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 754,27 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 6 792,36 Kč od 8. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 792,36 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 792,36 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 19. 11. 2015 (smlouva č. 1) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 9 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 660 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72% ročně ve výši 1 260 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 3 600 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 15 660 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72% pro délku splácení 58 týdnů. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 21. 8. 2015 (smlouva č. 2) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 920 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 120 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 3 200 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 13 920 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (právní nástupce [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]) a žalobkyní a z Přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 41 467,29 Kč nejpozději k 14. 5. 2020. 9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74 % (za 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký. 16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. 17. U smlouvy č. 1 byla žalovanou celkem uhrazena částka 600 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 000 Kč (9 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 11 400 Kč (9 000 Kč + 3 000 Kč – 600 Kč). Částka 3 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 58 týdnů, tedy něco přes rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 3 660 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (6 660 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neb