6 C 104/2022-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 19. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 200 Kč jako nedoplatku úvěru poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 9. 2020 [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 18 000 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 000 Kč) v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 1 800 Kč, žalobkyně požaduje částku 16 200 Kč, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 10 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 6 200 Kč. Nedoplatek byl smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 6 200 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 396,50 Kč (jedná se o 23,79% úrok z jistiny 10 000 Kč od 9. 11. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 141,67 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 10 000 Kč od 9. 11. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 14. 9. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 000 tvořený úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 18 000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. 4. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022. 5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 17 608,21 Kč nejpozději do 29. 4. 2022. 6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 14. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 80% (na 60 týdnů – bez pojištění) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN ve výši 206,15%. 15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. 16. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 1 800 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 400 Kč (10 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 11 600 Kč (10 000 Kč + 3 400 Kč – 1 800 Kč zaplacených žalovaným). Částka 3 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí úvěru i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 600 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 000 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 000 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15 % p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,79% p. a. z jistiny 10 000 Kč od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 9. 11. 2021 do zaplacení. 17. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně a zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 11 600 Kč (10 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 3 400 Kč – 1 800 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 1 800 Kč soud započetl na část souhrnného poplatku a zbývá tedy uhrazení zbylé části poplatku ve výši 1 600 Kč a celé jistiny ve výši 10 000 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 600 Kč. 18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního po