9 C 86/2021-205 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu 8. 2. 2021 původně domáhala po žalované zaplacení 199 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 11. 2020 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tak, že na základě její objednávky ze 13. 7. 2018 se žalovaná zavázala zhotovit a žalobkyni dodat dvě posuvné brány nesené s vlastním vedením za cenu 123 100 Kč bez DPH (brána o rozměrech 7 000 x 2 000 mm), respektive 240 300 Kč bez DPH (brána o rozměrech 10 200 x 2 000 mm), branku se sloupky o rozměrech 2 500 x 2 150 mm za cenu 37 400 Kč bez DPH (později po zohlednění ceny drobných víceprací a méněprací navýšeno na 41 800 Kč bez DPH), křídlovou bránu se sloupky za cenu 45 700 Kč bez DPH a sloupky na parkoviště za cenu 4 200 Kč bez DPH. Žalobkyně uhradila žalované zálohu ve výši 300 000 Kč. Žalovaná provedla osazení posuvných bran a dvoukřídlé brány a branky se sloupky 27. 11. 2018, poté měla snahu uvedené brány a branku předat žalobkyni, ta však brány odmítla převzít, neboť při předvedení jejich funkčnosti se tyto brány chvěly, vibrovaly, byly nadměrně hlučné a svary na nich vykazovaly vady. Navíc docházelo k rázům v oblasti vozíků, což místy vedlo až k blokování pohonu. Tyto problémy se týkaly pouze obou posuvných bran, k ostatním dodaným branám a sloupkům žalobkyně žádné výhrady neměla. K předání a převzetí obou posuvných bran tedy doposud nedošlo a žalovaná tak nesplnila svůj smluvní závazek a nevzniklo jí tedy ani právo na zaplacení ceny za předmětné brány. Žalobkyně opakovaně vytýkala žalované nedodělky (vady) obou posuvných bran, žalovaná určité drobné vady odstranila, nicméně problémy s funkčností bran přetrvávaly i nadále. I přesto žalovaná zaslala žalobkyni fakturu na úhradu doplatku ceny díla ve výši 181 300 Kč. Tuto žalobkyně odmítla proplatit s tím, že nedošlo k řádnému dokončení, a tím i provedení, díla. Žalobkyně následně dne 28. 1. 2020 vyzvala žalovanou k dokončení a předání díla, k čemuž žalované stanovila dodatečnou lhůtu, a upozornila žalovanou, že pokud nedojde k požadovanému dokončení díla, od smlouvy na dodávku bran odstoupí. Vzhledem k tomu, že žalovaná vady díla neodstranila, žalobkyně dopisem ze dne 23. 9. 2020 odstoupila od smlouvy na dodání obou posuvných bran. Z důvodu jistoty pak bylo odstoupení od smlouvy zopakováno přípisem z 29. 10. 2020, v němž žalobkyně současně vyzvala žalovanou k vrácení části uhrazené zálohy připadající na obě vadné brány, a to ve lhůtě do 10. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná této výzvě nevyhověla, domáhala se žalobkyně podanou žalobou vrácení příslušné částky ve výši 199 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího po dni, kdy skončila poskytnutá lhůta k vrácení zálohy, do zaplacení. 2. Žalovaná žalobou uplatněnou pohledávku ani zčásti neuznala. Potvrdila sice, že si u ní žalobkyně objednala zhotovení a dodávku předmětných bran a že v souvislosti s touto objednávkou zaplatila zálohu ve výši 300 000 Kč, upřesnila však, že namísto původně objednaných dvou posuvných bran žalobkyně nakonec požadovala namísto jedné z nich bránu křídlovou. Dále uvedla, že obě zhotovené posuvné brány žalobkyně převzala, napojila na svůj systém a užívala, a to od prosince 2018. Dne 18. 2. 2019 písemně u žalované reklamovala vady obou posuvných bran s tím, že úpravu brány na parkoviště provedla lanovou výztuhou sama, bez konzultace se žalovanou, a že tuto úpravu požaduje provést i na bráně do areálu. Žalobkyní požadovaná úprava byla následně provedena a reklamované vady bran žalovanou odstraněny. K opětovné reklamaci vad ze strany žalobkyně následně došlo 10. 4. 2019, žalovaná na ni reagovala poukazem na špatnou údržbu bran ze strany žalobkyně. Žalobkyni byla v březnu 2019 vystavena faktura na doplacení ceny díla ve výši 181 300 Kč, tuto částku žalobkyně doposud žalované neuhradila. Veškeré reklamované vady na obou branách žalovaná dle svého přesvědčení odstranila, dílo bylo žalobkyni řádně předáno a nejsou tak naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy. Proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Při jednání, které se ve věci konalo dne 11. 5. 2021, žalobkyně uvedla, že podle jejího názoru je zvolená konstrukce obou posuvných bran zcela špatná, jedná se o staticky neurčitou konstrukci s neuzavřeným nosníkem, což způsobuje, že se obě brány od počátku při provozu chvějí a vybočují z dráhy. Jedná se o natolik závažné nedostatky, že dílo není od počátku způsobilé k řádnému fungování, proto žalobkyně dílo nepřevzala a následně odstoupila od smlouvy. Žalobkyně rovněž poukázala na to, že k dílu nikdy nebyla předána počáteční revize, která je nezbytnou podmínkou provozu elektrického zařízení, a rovněž ani návod k použití a návod k údržbě. Počítala s tím, že žalovaná jí poskytne na dodané brány dvouletou záruku. 4. Podle žalované obě brány přinejmenším v létě a na podzim roku 2019 fungovaly bez problémů, což vyplývá z e-mailové komunikace účastnic. V únoru 2019 byla u bran provedena výztuha nosníků, přičemž žalovaná toto řešení považuje za dostatečné. Revize k předmětným branám nejsou nutné, tyto je třeba zajistit pouze k přívodu elektrického proudu. Návody k použití byly předány při předání díla v prosinci 2018 jednateli žalobkyně panu [příjmení]. Ten byl také jednatelem žalované panem [příjmení] instruován, jak má probíhat údržba bran. Jde v podstatě pouze o to, aby brány zůstaly čisté, občas je nutné promazat vozíky a vodicí a dorazové komponenty. Žalovaná byla toho názoru, že zvolila odpovídající komponenty vzhledem k požadované hmotnosti brány, upozornila na to, že ačkoliv původně byla objednána brána o délce sedmi metrů, následně muselo dojít k jejímu prodloužení o dalších přibližně 60 cm. Jednatel žalované osobně předem nebyl na místě, kde měly být brány instalovány, neboť se v té době jednalo o staveniště, vycházel proto z požadavků žalobkyně. Teprve při instalaci bran bylo zjištěno, že dle původních požadavků žalobkyně by brána byla moc vysoko a byla by krátká, proto bylo nutné její prodloužení. Jednatel žalované automaticky počítal s tím, že záruka na provedené dílo bude dvouletá a že pokud v této lhůtě vznikne nějaká závada, která bude řádně reklamována, bude v rámci této záruky vyřešena. 5. Při shora uvedeném jednání soud sdělil žalobkyni svůj předběžný právní názor, podle něhož na věc při absenci odlišného ujednání účastnic dopadá právní úprava smlouvy o dílo obsažená v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“). Z účastnicemi předložených listinných důkazů (tyto jsou uvedeny níže, včetně skutkových zjištění, která soud na jejich podkladě učinil) a de facto vlastně i z pouhých tvrzení účastnic přitom vyplývá, že dílo bylo ve smyslu § 2604 a § 2605 odst. 1 o. z., provedeno, tj. dokončeno a žalobkyni předáno, neboť obě brány, byť vykazují vady, jsou způsobilé sloužit svému účelu. To lze dovodit z toho, že ačkoliv se od doby instalace bran opakovaně řešily problémy s jejich fungováním, žalobkyně brány ve svém areálu evidentně již od prosince 2018 užívá, navíc i z e-mailu jednatele žalobkyně ze 4. 1. 2020 jednoznačně vyplývá, že obě předmětné brány fungovaly v průběhu léta a podzimu 2019 v zásadě bez problémů. V této souvislosti lze odkázat i na závěry konstantní judikatury, podle níž skutečnost, že dílo trpí vadami, nemusí sama o sobě znamenat, že dílo není dokončeno, musí však jít o takové vady, které nebrání dílu sloužit svému účelu (srov. např. NS 23 Cdo 3512/2018). S ohledem na výše uvedené nelze souhlasit s argumentací žalobkyně, podle níž vůbec nedošlo k dokončení a předání obou bran, soud má naopak za to, že dílo dokončeno a předáno bylo, byť bylo již v době jeho předání žalobkyni vadné. Jestliže tedy žalobkyně zdůvodnila své odstoupení od smlouvy o dílo tím, že žalovaná v jí dodatečně poskytnuté lhůtě dílo nedokončila, nemá takové odstoupení podle názoru soudu žádné právní účinky. Soud proto poskytl žalobkyni v souladu s § 118a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), procesní poučení o tom, že věc by bylo možné za určitých okolností posoudit jako spor vzniklý z titulu odpovědnosti žalované za vady díla, nicméně v takovém případě by žalobkyně musela doplnit vylíčení rozhodných skutečností způsobem, který soud rovněž v poučení v obecné rovině nastínil (v podrobnostech viz protokol z jednání na č.l. 64 verte spisu). 6. Žalobkyně v reakci na uvedené poučení v soudem dodatečně poskytnuté lhůtě písemně doplnila žalobní tvrzení v tom smyslu, že zaplacení žalobou uplatněné pohledávky se domáhá z titulu nároku na přiměřenou slevu z ceny díla. Obě brány podle ní v době, kdy bylo sepsáno doplnění žaloby, trpěly vadami, které v prvé řadě spočívaly v nevhodně zvolené konstrukci a s tím spojeném kmitání bran. Na obou branách se dále nacházely vadně provedené svary, trhliny ve spojích a neprovařené kořeny svarů. U obou bran byly žalovanou špatně osazeny vodicí rolny a plastová ložiska, která se neotáčela, ale dřela, což vedlo k hluku a rázům