ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2023:10.C.120.2021.1 Datum: 2023-06-27 Předmět: o zaplacení 188 680 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2053 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 250 z. č. 262/2006 Sb.", " ["peněžité plnění""smlouva pracovní""uznání dluhu""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 188 680 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 2053 (89/2012 Sb.), § 148 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že žalovaný jako zaměstnanec způsobil svému zaměstnavateli - žalobkyni při výkonu své práce dne 14. 1. 2018 škodu na vozidle [registrační značka], při služební cestě v Německu, když způsobil dopravní nehodu poškozené vozidlo zanechal včetně nákladu v Německu a z místa nepovoleně odjel. Tím způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 140 000 Kč. Žalovaný uznal svůj závazek vzniklý jeho zaviněním, co do důvodu a výše v Dohodě o náhradě škody ze dne 19. 1. 2018. Zároveň se zavázal uhradit svůj dluh ve 14 splátkách, nejpozději do 14. 5. 2019. I přes četné výzvy žalobkyně a přes skutečnost, že byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 17. 2. 2021 k zaplacení dlužné částky však žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil a nadále tak zůstává vůči splnění svého závazku pasivní. S ohledem na shora uvedené nezbývá žalobkyni, než se svého práva domáhat soudní cestou. Žalovaný dále jako zaměstnanec způsobil svému zaměstnavateli - žalobkyni při výkonu své práce škodu tím, že při služební jízdě ve Francii opakovaně porušil místní pravidla silničního provozu, a tím způsobil zaměstnavateli škodu spočívající v povinnosti uhradit pokuty v celkové výši 28 680 Kč. Přepočteno na CZK. Žalovaný uznal, že porušení dopravních předpisů s jím řízeným vozidlem způsobil. Žalovaný proto tento svůj dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej žalobkyni uhradit. Za tím účelem podepsal dohodu o náhradě škody, jež je obsažena v zápise o projednání způsobení škod a jejich uhrazení se zaměstnancem dne 12. 1. 2018. Žalovaný jako zaměstnanec způsobil svému zaměstnavateli - žalobkyni při výkonu své práce ve dnech 2. - 5. 1. 2018 v Paříži škodu (promáčklý a odřený bok) na vozidle [registrační značka], značky Sprinter 316 Cdi. Žalovaný s žalobkyní za tím účelem uzavřeli dohodu o náhradě škody ze dne 5. 1. 2018, v níž žalovaný uznal svůj závazek co do důvodu a výše. Žalovaný se zároveň zavázal splatit svůj dluh za provedenou škodu ve 2 měsíčních splátkách, nejpozději do 5. 3. 2018. I přes četné výzvy žalobkyně a přes skutečnost, že byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 17. 2. 2021 k zaplacení dlužné částky však žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil a nadále tak zůstává vůči splnění svého závazku pasivní. S ohledem na shora uvedené nezbývá žalobkyni, než se svého práva domáhat soudní cestou. Žalovaný dobrovolně neuhradil své pohledávky, a to ani přes zaslání výzvy k úhradě ve smyslu § 142a o.s.ř.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že nárok na úhradu žalobou tvrzených škod neuznává, neboť žádnou prokazatelnou škodu žalobkyni svým jednáním nezpůsobil. Pokud žalobkyně předložila nějaké důkazy označené jako„ dohody o náhradě škody“ tak žalovaný žádnou takovou dohodu vědomě nepodepsal, neboť k tomu neměl důvod. Všechny tyto tvrzené dohody měly být uzavřeny v první polovině měsíce ledna 2018, tedy všechny škody tvrzené žalobkyní měly vzniknout krátce před uzavřením těchto dohod, což vzbuzuje nemalé pochybnosti o jejich relevantnosti. Jen z důvodu právní jistoty žalovaný namítá promlčení tvrzených závazků. V dalším vyjádření žalovaný uvedl, že pokud by nějaký nárok na náhradu škody na straně žalující kdy existoval, tak že je tento nárok promlčen. Dle názoru strany žalované nesplňují doklady předložené stranou žalující soudu náležitosti, které by měly osvědčovat její nároky na uhrazené "škody", tedy uznání závazku stranou žalovanou a to z důvodu a výše, jak předpokládá příslušné ustanovení občanského zákoníku. Pokud by soud dospěl k závěru, že plněné požadované stranou žalující promlčeno není, tak strana žalovaná tímto namítá, že požadované plnění resp. vznik škody nebyl stranou žalující nikterak prokázán, tedy, že nebylo prokázáno, že straně žalující vznikla nějaká škoda a jestliže ano, tak v jaké výši. Jedná se např. o doklady o uhrazení deklarovaných pokut, o výši škody na vozidlech, o tom, zda bylo požadováno plnění u škod na vozidlech od pojišťovací společnosti, event. a proč ne, či výše plnění od pojišťovny a podobně. Strana žalovaná dále namítá, že doklady, které byly soudu stranou žalovanou předloženy a kdy by měl uznat svůj závazek vůči žalobci, nikdy podepsal, tedy že podpis pod těmito doklady není jeho podpisem.
3. Podle § 4 zák. práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
4. Podle § 250 odst. 1 zák. práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
5. Podle § 250 odst. 3 zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255.
6. Podle § 609 obč. zák. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
7. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
8. Podle § 629 odst. 1 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky.
9. Podle § 639 obč. zák. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.
10. Podle § 2053 obč. zák. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
11. Mezi procesními stranami nebylo sporné, že mezi nimi byl vztah plynoucí z pracovního poměru, a to žalobkyně jako zaměstnavatele a žalovaného jako zaměstnance.. Z pracovní smlouvy ze dne 26. 7. 2017 navíc vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla tato smlouva uzavřena, kdy byl jak den nástupu do práce sjednán den 26. 7. 2017 a druh práce„ řidič motorového vozidla“ s místem výkonu práce Evropa a pro účely cestovních náhrad bylo určeno jako pravidelné pracoviště [obec].
12. Žalobkyně svoje nároky uplatněné žalobou opírala o dvě dohody o náhradě škody ze dne 5. 1. 2018 a 19. 1. 2018 a o zápis o projednání způsobení škod a jejich uhrazení se zaměstnancem dne 12. ledna 2018 (předepsáno 2017, opravena sedmička na osmičku, tedy na 2018. Uvedené listiny žalobkyně také předložila a byly provedeny jako důkaz.
13. Z dohody o náhradě škody ze dne 5. 1. 2018 vyplývá, že měla být uzavřena mezi zaměstnavatelem (žalobkyní) zastoupený jednatelem [jméno] [příjmení] (dle samotné žalobkyně však za ni v této době jednal aktuální jednatel [jméno] [příjmení]) a zaměstnancem (žalovaným) s tím že se tito dohodli na náhradě škody způsobené zaměstnancem při výkonu své práce ve dnech 2. - 5. 1. 2018 na vozidle [registrační značka] MB Sprinter 316 Cdi v celkové výši 20 000 Kč, kterou zaměstnanec uzavřením této dohody uznal svůj závazek vzniklý jeho zaviněním a zavazuje se nahradit zaměstnavateli v plné výši ve dvou měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč nejpozději do data 5. 2. 2018 a pokud ne tak do 10 dnů po uvedeném datu. Smlouva je datována dnem 5. 1. 2018 a opatřena razítkem žalobkyně s nečitelným podpisem (dle žalobkyně má jít o podpis jednatele [jméno] [příjmení]) a podpisem zaměstnance, opticky budícím dojem, že jde o příjmení„ Nový“.
14. Z dohody o náhradě škody ze dne 19. 1. 2018 vyplývá, že měla být uzavřena mezi zaměstnavatelem (žalobkyní) zastoupený jednatelem [jméno] [příjmení] (dle samotné žalobkyně však za ni v této době jednal aktuální jednatel [jméno] [příjmení]) a zaměstnancem (žalovaným) s tím že se tito dohodli na náhradě škody způsobené zaměstnancem při výkonu své práce ve dnech 14. 1. 2018 na vozidle [registrační značka] a zanecháním poškozeného vozidla v Německu, celková škoda bude vyčíslena po obdržení všech podkladů, odhad aktuálně činí cca 140 000 Kč, kterou zaměstnanec uzavřením této dohody uznal svůj závazek vzniklý jeho zaviněním a zavazuje se nahradit zaměstnavateli v plné výši ve 14 měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč nejpozději do data 14. 5. 2019 a pokud ne tak do 10 dnů po uvedeném datu. Smlouva je datována dnem 19. 1. 2018 a opatřena razítkem žalobkyně s nečitelným podpisem (dle žalobkyně má jít o podpis jednatele [jméno] [příjmení]) a podpisem zaměstnance, opticky budícím dojem, že jde o příjmení„ Nový“.
15. Ze zápisu o projednání způsobení škod a jejich uhrazení se zaměstnancem dne 12. ledna 2018 (předepsáno 2017, opravena sedmička na osmičku, tedy na 2018) soud zjistil, že mezi zaměstnavatelem (žalobkyní) zastoupenou jednatelkou [jméno] [příjmení] a žalovaným byl v přítomnosti advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsán zápis, podle kterého se v 15:15 hodin na pobočku advokátní kanceláře ve [obec] dostavili osobně zaměstnanec a zaměstnavatel zastoupený jednatelkou za účelem dohodě o způsobu úhrady škody, jejího uhrazení zaměstnancem.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.