15 C 170/2023-36 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 51 684,60 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 22. 9. 2020 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 36 303 Kč Celkem měl tedy žalovaný původní věřitelce vrátit částku 66 303 Kč, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 3. 2022. Žalovaný však nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, resp. uhradil pouze 11 100 Kč. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 51 684,60 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 367,23 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 26 317,37 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 4 475,86 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 406,61 Kč, úroků ve výši 23,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 367,23 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 367,23 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 33 968 Kč a pojistným 2 340 Kč, celkem tedy částku 66 303 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, resp. v případě poslední splátky po 776 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 24 177 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč a pojistné činilo 2 340 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že požadovanou částku převzal při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce pak bylo dále uvedeno, že sazba RPSN byla ujednána ve výši 150,23 % při stanovených 78 splátkách, úroková sazba 88 % p. a. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila současné žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 13. 1. 2023. 6. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do 16. 6. 2023. Žalovanému kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávky, poučila ho o postoupení pohledávky a dále též o tom, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 2. 6. 2022. 7. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o zápůjčce na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 851 Kč (resp. v případě poslední splátky ve výši 776 Kč). Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 36 303 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh 14 618,40 Kč, kdy na jistině bylo uhrazeno 4 632,77 Kč (dluh jistině činil 25 367,23 Kč) a na poplatku 9 985,63 Kč (dluh na poplatku činil 26 317,37 Kč), nikoliv tedy v žalobě uváděných 11 100 Kč. 8. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. 9. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 36 303 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 30 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 121,01 % (za 78 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách. Soud má vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal. 16. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný neuhradil více než 14 618,40 Kč. K této částce dospěl soud na základě žalovaných částek uvedených žalobkyní. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Nicméně výše souhrnného poplatku 36 303 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval takřka 121 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 30 3