15 C 189/2023-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 7. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 22 000 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. 2. Smlouvou o půjčce ze dne 11. 9. 2020 [číslo] (dále smlouva A) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 18 780 Kč (zápůjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 780 Kč vč. pojištění) v 60 týdenních splátkách po 313 Kč. Žalovaná uhradila 6 450 Kč (808,24 Kč na jistinu a 5 641,76 Kč na poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do 5. 11. 2021 Poslední splátka byla uhrazena dne 23. 3. 2021. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 23. 3. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 191,76 Kč, poplatku ve výši 3 138,24 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 055,33 Kč (jedná se o 23,79% úrok z jistiny 9 191,76 Kč od 6. 11. 2021 do data postoupení 23. 3. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 091,65 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 9 191,76 Kč od 6. 11. 2021 do data postoupení 23. 3. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 9 191,76 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 191,76 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení. 3. Smlouvou o půjčce ze dne 5. 12. 2020 [číslo] (dále smlouva B) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11 520 Kč (zápůjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 520 Kč vč. pojištění) v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaná uhradila 1 850 Kč (0 Kč na jistinu a 1 850 Kč na poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do 29. 1. 2022 Poslední splátka byla uhrazena dne 23. 3. 2021. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 23. 3. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku ve výši 3 670 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 538,24 Kč (jedná se o 22,08% úrok z jistiny 6 000 Kč od 30. 1. 2022 do data postoupení 23. 3. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 818,58 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 6 000 Kč od 30. 1. 2022 do data postoupení 23. 3. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 22,08 % ročně z částky 6 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení. 4. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 780 Kč tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 2 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním s asistenčními službami celkem 780 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 18 780 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 313 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 32,15 % ročně (bod 1.4.), RPSN pak 235,65 % (bod 1.10). 6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 520 Kč tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 1 200 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a pojištěním s asistenčními službami celkem 720 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 520 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 23,72 % ročně (bod 1.4.), RPSN pak 252,41% (bod 1.10). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2023 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 11. 9. 2020 činí ke dni postoupení 18 930 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 5. 12. 2020 pak 16 270 Kč. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 35 200 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 19. 4. 2023 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 10. 7. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 30 017,02 Kč, nejpozději k 25. 7. 2023. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 10. 7. 2023. 10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A celkem 87,8 % (na 60 týdnů), u smlouvy B celkem 92 % (na 58 týdnů), z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. 20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům sluš