15 C 289/2022-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 1. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 17 318 Kč, a to jako nedoplatků tří půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] ([IČO]). 2. Smlouvou o půjčce ze dne 21. 1. 2005 [číslo] (dále smlouva A) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 8 320 Kč (půjčka 5 000 Kč, souhrnný poplatek 3 320 Kč) v 52 týdenních splátkách po 160 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 24. 1. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 509,06 Kč (2 108,81 Kč na jistinu, 1 400,25 Kč na poplatek). Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na současnou žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 4 810,94 Kč, a to jistiny ve výši 2 891,19 Kč, poplatku ve výši 1 919,75 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 5 874,73 Kč (za období od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020) a běžícího zákonného úroku od 19. 12. 2020 do zaplacení. 3. Smlouvou o půjčce ze dne 22. 2. 2005 [číslo] (dále smlouva B) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 11 648 Kč (půjčka 7 000 Kč, souhrnný poplatek 4 648 Kč) v 52 týdenních splátkách po 224 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 28. 2. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 4 913,03 Kč (2 952,54 Kč na jistinu, 1 960,49 Kč na poplatek). Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na současnou žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 6 734,97 Kč, a to jistiny ve výši 4 047,46 Kč, poplatku ve výši 2 687,51 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 8 165,27 Kč (za období od 8. 3. 2006 do 18. 12. 2020) a běžícího zákonného úroku od 19. 12. 2020 do zaplacení. 4. Smlouvou o půjčce ze dne 4. 4. 2005 [číslo] (dále smlouva C) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 9 984 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 3 984 Kč) v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 4. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 4 211,91 Kč (2 531,20 Kč na jistinu, 1 680,71 Kč na poplatek). Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na současnou žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 5 772,09 Kč, a to jistiny ve výši 3 468,80 Kč, poplatku ve výši 2 303,29 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 6 947,40 Kč (za období od 12. 4. 2006 do 18. 12. 2020) a běžícího zákonného úroku od 19. 12. 2020 do zaplacení. 5. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 7. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 320 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 8 320 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 160 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020. 8. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 648 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 224 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020. 9. Ze smlouvy C soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 9 984 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2021. Dne 11. 11. 2021 pak byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. 11. Po právní stránce soud s ohledem na znění § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věc posuzoval dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a to ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. Z uvedeného důvodu je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.). 12. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky. 13. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 14. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká poplatku u smlouvy A ve výši 3 320 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté půjčky 5 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 66,4% (za 52 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Shodně je tomu i v případě smlouvy B, kde souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč představuje z půjčené částky 7 000 Kč za 52 týdnů 66,4% poskytnuté jistiny a rovněž i v případě smlouvy C, kde souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč představuje z půjčené částky 6 000 Kč za totéž období rovněž 66,4% poskytnuté jistiny. 16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 20 % z poskytnuté půjčky, tj. v případě smlouvy A částku 1 000 Kč, v případě smlouvy B částku 1 400 Kč a v případě smlouvy C částku 1 200 Kč. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal. 17. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v případě smlouvy A uhradil částku 3 509,06 Kč, v případě smlouvy B částku 4 913,03 Kč a v případě smlouvy C částku 4 211,91 Kč. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na každou uvedenou půjčku uhradil více. Shora uvedené soudem stanovené částky 1 000 Kč (smlouva A), 1 400 Kč (smlouva B) a 1 200 Kč (smlouva C) v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v případě smlouvy A v částce 2 320 Kč (3 320 - 1 000 Kč), v případě smlouvy B v částce 3 248 Kč (4 648 – 1 400) a v případě smlouvy C v částce 2 784 Kč (3 984 – 1 200), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozpor