15 C 51/2023-27 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 43 300 Kč a zákonného úroku z prodlení. Tvrdila, že žalované jako podnikatelce poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne 29. 3. 2022 částku 24 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 16 800 Kč do 6. 6. 2022. Předmětem žaloby je kromě jistiny tedy poplatek v celkové výši 16 800 Kč a smluvní pokuta 2 500 Kč (500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou). 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že byla uzavřena distančním způsobem. Žalovaná je identifkována mj. i místem podnikání, je uvedeno její IČO. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr 24 000 Kč určený na financování podnikatelských potřeb a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s poplatkem 1 % denně do 70 dní v pěti splátkách po 8 160 Kč (4 800 Kč jistina, 3 360 Kč poplatek; první splatná 11. 4. 2022). Pro případ prodlení s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč. 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované 24 000 Kč. 6. Žalovaná byla k úhradě vyzvána předžalobní výzvou ze dne 10. 1. 2023. 7. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, která jsou ve vzájemném souladu. Z obsahu smlouvy (název úvěru, podnikatelský účel úvěru) i označení žalované (IČO, místo podnikání) je patrné, že žalovaná smlouvu uzavírala jako podnikatel. Žalovaná ničeho nezaplatila. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Z ustanovení § 2395 OZ zjištění o obsahu smlouvy je zřejmé, že žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni jistinu a zaplatit úrok – ve smlouvě nazvaným jako poplatek. Otázka však byla, zda úrok ujednaný v takové výši, jako tomu bylo v posuzované věci, je v souladu s dobrými mravy. 10. Smlouva byla sice uzavřena mezi podnikateli, nicméně tato skutečnost nezprošťovala žalobkyni povinnosti jednat v souladu se zásadou profesionality (§ 433 OZ). Žalobkyně totiž jednala z pozice dlouhodobě působící úvěrové společnosti vůči živnostníkovi. Za této situace je autonomie vůle slabší strany – žalované – iluzorní. Třebaže se jedná o krátkodobý úvěr (70 dní), u něhož je třeba přijmout takové nastavení úroku, které umožňuje rychlé generování zisku (jinak by takový krátký úvěr ekonomicky nedával smysl) a lze tedy tolerovat i velmi vysoký úrok, tak přece jen úrok 70 % za 70 dní (365 % ročně) je evidentně přemrštěný. 11. Stanovením takovéto úrokové se sazby se tedy žalobkyně povinnosti jednat v souladu se zásadou profesionality zpronevěřila – je zjevné, že své hospodářské postavení využila k výraznému vychýlení uspořádání práv a povinností na svou stranu, až za hranici uspořádání spravedlivého. Tím žalobkyně zcela zjevně překročila i hranici dobrých mravů. Ujednání o výši úroků proto soud považoval za zjevně rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 588 OZ. 12. Soud proto moderoval (§ 577 OZ) ujednaný úrok na 4 800 Kč (1/5 jistiny, tedy 20%). 13. Smluvní pokuta pak byla ujednána ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou, tedy ve výši, která by vyhovovala i v případě spotřebitelského úvěru. Soud proto kromě jistiny a úroku ve snížené výši 4 800 Kč přiznal i smluvní pokutu v celkové výši 2 500 Kč. 14. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 31 300 Kč (jistina 24 000 Kč, úrok 4 800 Kč, pokuta 2 500 Kč). 15. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ. Úrok z prodlení byl žádán i z částky představující obchodní úrok, avšak tato možnost nebyla sjednána. Úrok byl proto dle § 1802 OZ přiznán jen z jistiny a smluvní pokuty, a to dle žalobního žádání v zákonné výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud se proto nezabýval ujednáním o výši úroku. 16. Žalobkyně byla ve věci úspěšnější v poměru cca 72% ku 28% ve prospěch žalované, má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na 44 % náhrady nákladů řízení. 17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 2 165 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 500 Kč za jeden - celkem 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 378 Kč (0,21 x (1 500 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 4 343 Kč (2 165 + 1 500 + 300 + 378). S ohledem na poměr úspěchu ve věci pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 44%, tj. částky 1 911 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách. 19. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.