6 C 166/2023-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 534 Kč jako nedoplatku úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] Smlouvou ze dne 26. 2. 2021 [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 30 168 Kč (úvěr 15 000 Kč, souhrnný poplatek 15 168 Kč) v 65 týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaný uhradil částku 1 500 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 27 534 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 13 835,48 Kč a dlužné poplatky ve výši 13 698,52 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 1 612,94 Kč (jedná se o 20,88% roční úrok z jistiny 13 835,48 Kč od 28. 5. 2022 do 14. 12. 2022), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 617,02 Kč (jedná se o 8,5% roční úrok z prodlení z jistiny 13 835,48 Kč od 7. 8. 2021 do 14. 12. 2022), běžící 20,88% úrok z jistiny 13 835,48 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžící 8,5% roční zákonný úrok z prodlení z částky 13 835,48 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 2. 2021 soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 15 168 Kč tvořený úrokem ve výši 9 817 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 1 638 Kč a částkou za flexibilní splácení ve výši 2 213 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 30 168 Kč, to vše v 65 týdenních splátkách po 465 Kč. Úroková sazba činila 88%, žalobkyně požaduje od splatnosti pouze úrok ve výši 20,88% ročně. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným z obou smluv postoupena na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. 5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 32 672,19 Kč nejpozději k 16. 6. 2023. 6. Soud posoudil smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 7. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se úroků a poplatků uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 13. Ve smlouvě jsou určeny úroky ve výši 88% ročně, společně s poplatky představují částku 15 168 Kč při úvěru 15 000 Kč a rovnají se téměř půjčené částce za dobu 1,25 roku (65 týdnů). Tato výše úroků je zcela jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a jako takovou ji soud považuje za neplatnou. Soud tedy přistoupil ve smyslu ustanovení § 1802 o. z. ke stanovení úroků obvyklých, tedy takových, které jsou požadovány za úvěry v dob uzavření smlouvy. Nahlédnutím do časových řad ARAD vydaných ČNB vyplývá, že v únoru 2021 činily průměrné úroky částku 7,5% ročně. S ohledem na skutečnost, že úvěr byl poskytnut bez zajištění, je soud ochoten akceptovat úrok ve výši maximálně dvojnásobku této úrokové sazby, tedy ve výši 15% ročně. Tuto částku úroků přiznal soud jak po dobu, po kterou měl být úvěr splácen, tak i po následující dobu, v níž žalobkyně požaduje úrok ve výši 20,88% ročně. Soud dále poukazuje na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2026 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. I když žalobkyně požaduje úrok ve výši 20,88%, tak v žalobě toto ustanovení nezohlednila. 14. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 1 500 Kč. Při úrocích 15% ročně by při úvěru ve výši 15 000 Kč a splatnosti 65 týdnů (1,25 let) podle úvěrové kalkulačky činil úrok částku 1 544 Kč. Soud tedy dovodil, že při úvěru ve výši 15 000 Kč by měl žalovaný zaplatit úrok ve výši 1 544 Kč, tedy celkem 16 544 Kč. Žalovaný zaplatil částku 1 500 Kč. Dluh tak činí částku 15 044 Kč, na jistině 15 000 Kč a na úroku 44 Kč 15% úrok přiznal soud jak za dobu do splatnosti úvěru, tedy do 27. 5. 2022, tak i od 28. 5. 2022. Od tohoto data 28. 5. 2022 žalobkyně požaduje úrok ve výši 20,88% ročně, nicméně není zřejmé, jakým postupem k tomuto úroku dospěla, když mezi stranami nebylo nic o jiné výši úroku ujednáno. Proto soud bude i po datu 28. 5. 2022 vycházet z úroku ve výši 15% ročně, a to po dobu 90 dní, tedy do 26. 8. 2022. Od 27. 8. 2022 má žalobkyně nárok pouze na úrok ve výši stanovené podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a to ve výši 11,75% (prodlení bylo od 28. 5. 2022). Žalobkyně má tedy právo na zaplacení částky 15 044 Kč s 15 % úrokem z částky 13 835,48 Kč (z jistiny požadované žalobkyní) od 28. 5. 2022 do 26. 8. 2022 a s 11,75% úrokem z téže jistiny za dobu od 27. 8. 2022 do zaplacení. Dále má žalobkyně právo na požadovaný 8,5% úrok z prodlení z jistiny požadované žalobkyní ve výši 13 835,48 Kč od 7. 8. 2021 do zaplacení. Ve zbylé části 12 490 Kč a v rozdílu mezi požadovaným a přiznaným úrokem byla žaloba zamítnuta. 15. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 102 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 27 534 Kč částku 1 377 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 275 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 275 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 16. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 15 044 Kč a neúspěch v částce 12 490 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 9% svých účelně vynaložených nákladů řízení. 17. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 377 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhl