6 C 168/2023-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 39 734 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] 2. Smlouvou ze dne 23. 5. 2019 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 49 302 Kč (půjčka 25 000 Kč, souhrnný poplatek 24 302 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč. Žalovaná uhradila 18 191,11 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 17 534,48 Kč, dlužných poplatků pouze ve výši 13 576,41 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 11 023,36 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 17 534,48 Kč od 24. 11. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 003,64 Kč (jedná se o 8,5% úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 534,48 Kč od 23. 12. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 17 534,48 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 534,48 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 3. Smlouvou ze dne 29. 8. 2019 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 20 732 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 732 Kč) v 45 týdenních splátkách po 461 Kč. Žalovaná uhradila 12 108,89 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 5 426,18 Kč, dlužných poplatků pouze ve výši 3 196,93 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 4 607,37 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 5 426,18 Kč od 10. 7. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 296,15 Kč (jedná se o 8,25% úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 426,18 Kč od 17. 7. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 426,18 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 426,18 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 4. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěryschopnost žalované, tato pobírala invalidní důchod ve výši 7 895 Kč a dále mzdu ve výši okolo 8 300 Kč měsíčně. 5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva [číslo]) ze dne 23. 5. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 24 302 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 6 127 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 11 300 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 875 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 49 302 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 162,77%. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva [číslo]) ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 732 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 1 597 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 4 320 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 815 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 732 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 461 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 292,41%. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 63 679,61 Kč nejpozději k 16. 6. 2023. 10. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2026 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru (dle § 2 odst. 1 i u peněžité zápůjčky), s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 98% zápůjčky a u druhé smlouvy 73% zápůjčky z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN, které ani nemůže odpovídat skutečnosti. 17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky, a to i u zápůjček na dobu 1,5 roku. 18. U smlouvy [číslo] týkající se zápůjčky 25 000 Kč byla žalovanou uhrazena částka 18 191,11 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši ú