9 C 127/2024-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 23. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení 27 540 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi účastnicemi. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalované dne 11. 4. 2023 peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % z dlužné jistiny měsíčně. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná měla splácet každý měsíc vždy nejpozději k 11. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, přičemž byla žalobkyní opakovaně upomínána o zjednání nápravy. Žalobkyně nakonec k datu 14. 10. 2023 celý úvěr jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho splacení. Žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně se domáhala dlužné jistiny úvěru ve výši 18 000 Kč, dále smluvního úroku z dlužné jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru, který kapitalizovala na částku 7 200 Kč, dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 340 Kč, která odpovídala smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za dobu od 15. 10. 2023 do 22. 2. 2024, a to s odkazem na ujednání obsažené v čl. 4.2. písm. c) smlouvy, a dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 25 200 Kč za dobu od 15. 10. 2023 do zaplacení.2. Usnesením ze dne 27. 5. 2024, č.j. 9 C 127/2024-28, soud písemně vyzval žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), a současně aby předložila důkazy k prokázání toho, že tuto svou zákonnou povinnost skutečně splnila. Žalobkyni také konkrétně instruoval o tom, jakým způsobem má splnění své zákonné povinnosti doložit, a sdělil jí, že na podkladě jí doposud předložených důkazů nelze uzavřít, že by před poskytnutím úvěru dostatečně prověřila schopnost žalované tento úvěr řádně a včas splatit. Žalobkyni současně poučil v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), o tom, že pokud svá žalobní tvrzení řádně nedoplní a rovněž soudu nepředloží požadované důkazy k prokázání splnění její povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta.3. Žalobkyně na shora uvedenou výzvu soudu, která byla doručena jejímu zástupci dne 7. 6. 2024, nijak nereagovala.4. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne 13. 6. 2024, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.5. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, pokud jde o žalovanou, její souhlas soud předpokládal, neboť žalovaná se k jeho písemné výzvě obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.6. Z výplatních pásek žalované za měsíce prosinec 2022, leden 2023 a únor 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla v uvedených měsících zaměstnána u , Anonymizováno, , adresa, , pracovala v knihovně. Její průměrná čistá mzda v uvedených měsících činila 34 583 Kč.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastnicemi dne 11. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s limitem 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaná se zavázala, že poskytnuté prostředky žalobkyni vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše činila 40 % měsíčně. Žalovaná měla úvěr splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci, kdy měla splatit úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Ta byla sjednána na dobu neurčitou. V čl. IV. bodě 4.2. písm. c) smlouvy byla pro případ prodlení žalované s vrácením poskytnutého úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení.8. Z potvrzení , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, , jehož majitelkou je žalovaná, byla dne 12. 4. 2023 pod VS , var. symbol, (rodné číslo žalované) připsána platba ve výši 10 000 Kč, dne 20. 4. 2023 pod týmž variabilním symbolem platba ve výši 5 000 Kč a dne 21. 6. 2023 platba ve výši 3 000 Kč pod týmž variabilním symbolem. Odesilatelem všech uvedených plateb byla žalobkyně.9. Z dopisu žalobkyně z 11. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně písemně informovala žalovanou o tom, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek z její strany k datu 11. 10. 2023 zesplatňuje její úvěr a vyzývá ji k úhradě dluhu v celkové výši 51 644 Kč ve lhůtě tří dnů od doručení dopisu.10. Z předžalobní výzvy z 22. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy a upozornila ji na to, že pokud dluh neuhradí dobrovolně, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.11. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Mezi účastnicemi byla dne 11. 4. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalované čerpat revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 20 000 Kč. Žalovaná takto vyčerpala dne 11. 4. 2023 10 000 Kč, dne 20. 4. 2023 5 000 Kč a dne 21. 6. 2023 3 000 Kč, celkem tedy 18 000 Kč. Ve smlouvě se zavázala, že vyčerpané prostředky žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí úrok ve výši 40 % měsíčně, a to v pravidelných splátkách sjednaných ve smlouvě. Dopisem z 11. 10. 2023 žalobkyně jednorázově zesplatnila úvěr poskytnutý žalované a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši 51 644 Kč. Následně byla žalovaná vyzvána k plnění ještě předžalobní výzvou zástupce žalobkyně.12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností sml