9 C 226/2024-68 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 28. 6. 2024 domáhala po žalovaném předně zaplacení 44 840,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným 20. 8. 2020 (v žalobě označeno jako nárok č. 1). Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v souhrnné výši 34 063 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas sjednané splátky úvěru, na svůj dluh z předmětné smlouvy nakonec celkem uhradil pouze 19 222,30 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni smlouvou z 29. 1. 2024. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 24 885,09 Kč a dlužné části ve smlouvě sjednaných poplatků ve výši 19 955,61 Kč. Vedle těchto částek dále požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 10 002,94 Kč odpovídajícího sjednané úrokové sazbě ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny úvěru za období od 21. 8. 2022 do 29. 1. 2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 788,03 Kč vyčísleného z dlužné jistiny za období od 20. 9. 2022 do 29. 1. 2024, běžícího smluvního úroku ve výši 24,36 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 885,09 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině úvěru od 30. 1. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení 23 373,32 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným 19. 6. 2020 (v žalobě označeno jako nárok č. 2). Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v souhrnné výši 23 209 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas sjednané splátky úvěru, na svůj dluh z předmětné smlouvy nakonec celkem uhradil pouze 19 835,68 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni smlouvou z 29. 1. 2024. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 13 976,13 Kč a dlužné části ve smlouvě sjednaných poplatků ve výši 9 397,19 Kč. Vedle těchto částek dále požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 103,01 Kč odpovídajícího sjednané úrokové sazbě ve výši 22,62 % ročně z dlužné jistiny úvěru za období od 20. 6. 2022 do 29. 1. 2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 825,24 Kč vyčísleného z dlužné jistiny za období od 19. 7. 2022 do 29. 1. 2024, běžícího smluvního úroku ve výši 22,62 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 976,13 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině úvěru od 30. 1. 2024 do zaplacení.3. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení 31 408,98 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným 13. 3. 2020 (v žalobě označeno jako nárok č. 3). Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v souhrnné výši 34 063 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas sjednané splátky úvěru, na svůj dluh z předmětné smlouvy nakonec celkem uhradil pouze 32 654,02 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni smlouvou z 29. 1. 2024. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 19 906,78 Kč a dlužné části ve smlouvě sjednaných poplatků ve výši 11 502,20 Kč. Vedle těchto částek dále požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 10 196,09 Kč odpovídajícího ve smlouvě sjednané sazbě 22,68 % ročně z dlužné jistiny úvěru za období od 14. 3. 2022 do 29. 1. 2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 037,73 Kč vyčísleného z dlužné jistiny za období od 13. 4. 2022 do 29. 1. 2024, běžícího smluvního úroku ve výši 22,68 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 906,78 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině úvěru od 30. 1. 2024 do zaplacení.4. V podané žalobě bylo tvrzeno, že před uzavřením všech tří shora uvedených úvěrových smluv právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného. V této souvislosti zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Ten měl být dotazován na své rodinné majetkové, pracovní a jiné poměry a jím sdělené informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě, mezi které patřila zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěru a nájemní či podnájemní smlouva.5. Usnesením ze dne 15. 10. 2024, č.j. 9 C 226/2024-60, soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení zmíněného usnesení písemně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě týkající se procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně před uzavřením všech posuzovaných úvěrových smluv, a dále aby předložila důkazy k prokázání těchto tvrzení. Současně ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni o tom, jak konkrétně by měla být její žalobní tvrzení doplněna a jaké důkazy by měly být soudu předloženy. Žalobkyně byla touto cestou poučena rovněž o tom, že pokud žalobní tvrzení ve stanovené lhůtě řádně nedoplní a současně nepředloží soudu požadované důkazy k prokázání rozhodných skutečností, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta. Zmíněné usnesení bylo doručeno zástupci žalobkyně 17. 10. 2024.6. Přípisem soudu došlým 23. 10. 2024 žalobkyně sdělila, že její právní předchůdce splnil řádně svou povinnost stanovenou v § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „ZSÚ“), tedy ve znění účinném v době uzavření předmětných úvěrových smluv, neboť s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet sjednané splátky úvěru, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smluv. Žalobkyně poukázala na obsah posuzovaných smluv, z nichž vyplývá, že sám žalovaný potvrdil, že jeho úvěruschopnost byla právním předchůdcem žalobkyně posuzována. Současně ze zákaznických karet k jednotlivým smlouvám lze dovodit, na podkladě jakých konkrétních listin k posouzení úvěruschopnosti došlo. U smlouvy z 20. 8. 2020 bylo vycházeno z výplatních pásek žalovaného za měsíce červen a červenec 2020, u smluv z 13. 3. 2020 a 19. 6. 2020 pak ze složenek za měsíce únor, březen, květen a červen 2020. Žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku. U smlouvy z 20. 8. 2020 právní předchůdce žalobkyně na základě sdělení žalovaného vycházel z toho, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako řidič ve společnosti , právnická osoba, , kde jeho čistá měsíční mzda činí 18 629 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jeho příjmů a výdajů právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že žalovaný bude sjednané splátky úvěru schopen splácet. Ke stejnému závěru dospěl i před uzavřením smluv z 13. 3. 2020 a 19. 6. 2020, kdy bylo vycházeno z toho, že žalovaný pobírá invalidní důchod, jeho měsíční příjem činí 19 235 Kč, respektive 21 637 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě ani úvěr z kreditní karty či zápůjčku u jiné společnosti.7. Žalovaný se k podané žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.8. Soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.9. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 13. 3. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl