17 C 88/2026-27 – Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 4. 2026 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, ., (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 13 462 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 587,91 Kč,- úrokem ve výši 8 % ročně z částky 4 859,74 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 076,97 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 997,08 Kč od 25. 11. 2025 do zaplaceníze smlouvy o úvěru 0429465 ze dne 15. 6. 2023, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřil, předpokládalo se tedy, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Ze smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 6. 2023, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti, a žalovaný se zavázal vrátit celkem 18 592 Kč, ve splátkách ve výši 1 328 Kč měsíčně. Výplatními lístky bylo prokázáno, že příjem žalovaného ze zaměstnání za období 3–5/2023 činil přibližně 10 000–11 000 Kč měsíčně. Tabulkou plateb bylo prokázáno, že žalovaný splatil společnosti E celkem 10 130 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že společnost E a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 10. 12. 2025 včetně pohledávky za žalovaným.5. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť společnost , Anonymizováno, před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál (typicky výpis z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru); jsou-li známé příjmy žalovaného, ale není postaveno najisto, kolik činily jeho měsíční výdaje, tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopný úvěr splácet; samotné prohlášení spotřebitele podkladovým materiálem není.8. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.9. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěrů, ale dluh zanikl splněním (10 000 Kč – 10 130 Kč), proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.10. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ale žádné náklady mu nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.