17 C 98/2026-63 – Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení 198 227,06 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 33 539,55 Kč,- úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 196 627,06 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 173,13 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 198 227,06 Kč od 28. 4. 2026 do zaplaceníze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 22. 6. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřil, proto se předpokládalo, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Listinou označenou jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr 7306182662 bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 6. 2023, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše 50 000 Kč.5. Dodatkem k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem , var. symbol, bylo prokázáno, že strany uzavřely dodatek ze dne 17. 7. 2023, kterým byl úvěrový rámec zvýšen na 110 000 Kč.6. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že žalovaný měl za období- 4/2023 příjmy 84 904,76 Kč, výdaje 108 590,74 Kč, konečný zůstatek −657,95 Kč,- 5/2023 příjmy 100 560,1 Kč, výdaje 100 399,3 Kč, konečný zůstatek −497,15 Kč,- 6/2023 příjmy 160 622,78 Kč, výdaje 160 302,42 Kč, konečný zůstatek −176,79 Kč.7. Úvěrovou zprávou bylo dále prokázáno, že žalovaný měl již následující dluhy:- ve výši 1 448 799 Kč z úvěru ze dne 5. 5. 2023, na který splácel 12 041 Kč měsíčně.8. Dodatkem k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem , var. symbol, bylo prokázáno, že strany uzavřely dodatek ze dne 21. 1. 2025, kterým byl úvěrový rámec zvýšen na 200 000 Kč.9. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že žalovaný měl za období- 10/2024 příjmy 77 010,01 Kč, výdaje 84 052,62 Kč, konečný zůstatek −1 000 Kč,- 11/2024 příjmy 121 758,83 Kč, výdaje 121 758,83 Kč, konečný zůstatek −1 000 Kč,- 12/2024 příjmy 117 649,04 Kč, výdaje 112 563,3 Kč, konečný zůstatek 4 085,74 Kč.10. Výpisem čerpání, splátek a úhrad bylo prokázáno, že žalovaný postupně načerpal úvěr v celkové výši 222 542,56 Kč a splatil celkem 106 635 Kč.11. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když za všechny pozorované měsíce žalovaný hospodařil se zápornými zůstatky, takže není patrné, jak by mohl spotřebitelský úvěr splácet, a dlužil přibližně 1,5 mil. Kč na starší úvěr ze dne 5. 5. 2023; z obdobného důvodu jsou potom neplatné i dohody o změně závazku z této smlouvy spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru. Jen skutečnost, že žalovaný zaplatil určitý počet splátek, o jeho úvěruschopnosti ničeho nevypovídá.14. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 115 907,56 Kč (222 542,56 Kč – 106 635 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.15. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.16. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.