7 C 53/2026-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 24 713,73 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní (dříve , právnická osoba, .) a žalovaným dne 30. 5. 2024 distančním způsobem na adrese , internetové stránky, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 10 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě. První splátka byla splatná 29. 6. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 9. 6. 2026. Žalobkyně uvedla, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem: nejprve zjistila u žalovaného informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o poskytnutí úvěru, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně uvedla, že ověřila, zda se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, zda není v insolvenčním řízení, vyžádala si výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru policie hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Uvedla, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla podle interní metodiky schválené Českou národní bankou a dle jejího názoru zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedený společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider – poskytovatel služby informování o platebním účtu a vycházela z žalovaného předložených výpisů z účtu a výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého příjmu činila 35 050 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet číslo , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 7. 9. 2024 ve výši 1 000 Kč, dne 4. 1. 2025 v částce 82 Kč, dne 1. 1. 2025 v částce 400 Kč, dne 30. 5. 2024 v částce 5 000 Kč, dne 20. 7. 2024 v částce 3 811 Kč a dne 7. 9. 2024 v částce 2 779 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby – služba „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 660 Kč a služba „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 702,72 Kč. Dle žaloby žalovaný na úvěr splatil na jistinu 322,94 Kč. Žalovaný se dle žaloby dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto dle článku 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne 19. 5. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se dle žaloby prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 20. 5. 2025. Žalovaný ke dni žaloby dle žalobkyně dlužil celkově částku 24 584,53 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 12 748,98 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 66,68 Kč, smluvního úroku ve výši 11 470,33 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 247,30 Kč a poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 51,24 Kč. Žalobkyně uvedla, že je oprávněna v souladu s článkem VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně uplatňuje po žalovaném smluvní pokuty pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 28. 2. 2025, proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, jedná se tedy o 90denní období od 1. 3. 2025 do 30. 5. 2025 ve výši 129,20 Kč.2. Soud usnesením ze dne 12. 3. 2026 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7 C 53/2026-32 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř.3. Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala a žalobu žádným způsobem nedoplnila.4. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne 25. 3. 2026, nevyjádřil.5. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 5. 2024 bylo zjištěno, že věřitel se zavázal žalovanému poskytnout částku až do výše 10 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský, revolvingový úvěr bezúčelový. Celková maximální výše úvěru 10 000 Kč, doba platnosti kreditního rámce 21. 11. 2025, roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce činila 2 448,88 %, pevná úroková sazba – denní úrok ve výši 1,066 %, datum splatnosti první denní splátky 29. 6. 2024, datum splatnosti úvěru 21. 11. 2025, celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Úvěr byl poskytnut na účet číslo , č. účtu, . Součástí smlouvy účastníci učinili i Všeobecné obchodní podmínky platné pro revolvingový spotřebitelský úvěr.7. K žalobě žalobkyně doložila výpis o posouzení úvěruschopnosti pod identifikačním číslem případu , Anonymizováno, . Žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z toho, že žalovaný žije sám, počet členů v domácnosti s příjmem 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení byla uvedena ve výši 0 Kč, ostatní zbytné výdaje ve výši 5 000 Kč, ostatní nezbytné výdaje ve výši 2 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 0 Kč, výše ověřeného příjmu 35 050 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 9 500 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje ve výši 6 110 Kč, disponibilní příjem ve výši 3 300 Kč, posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné.8. Z předložených Identifikovaných příjmů vyplynulo, že žalobkyně ověřila příjem žalovaného prostřednictvím bankovního účtu, výše příjmů byla zjištěna ve výši 34 773 Kč.9. Z automatizovaného výpisu z interního systému žalobkyně bylo zjištěno, že dne 7. 9. 2024 ve výši 1 000 Kč, dne 4. 1. 2025 v částce 82 Kč, dne 1. 1. 2025 v částce 400 Kč, dne 30. 5. 2024 v částce 5 000 Kč, dne 22. 7. 2024 v částce 3 811 Kč a dne 7. 9. 2024 v částce 2 779 Kč, byla pod variabilním symbolem , var. symbol, vyplacena na účet , č. účtu, celkem částka 13 072 Kč.10. Žalobkyně předložila výpis o autorizaci ověření totožnosti spotřebitele prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP) – protiúčet , Jméno žalovaného, , číslo účtu , č. účtu, – datum 30. 5. 2024.11. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o prodlení se splácením úvěru v délce 93 dní s výzvou, aby celkovou dlužnou částku ve výši 26 213,73 Kč žalovaný okamžitě uhradil s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou.12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 25 394,78 Kč a k úhradě nákladů ve výši 4 960 Kč, a to do tří dnů od doručení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Dle potvrzení o podání doporučené zásilky byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne 30. 1. 2026.13. Dle zprávy , právnická osoba, . ze dne 31. 3. 2026 bylo zjištěno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, je žalovaný, dále banka potvrdila, že evidují příchozí transakci ve výši 13 072 Kč z účtu vedeného na žalobkyni.14. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. ´15. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dl