Okresní soud v Táboře 10 C 106/2026-20 – Náklady řízení

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdce žalobkyně), uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěrový rámec až do limitu 50 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal až do limitu 50 000 Kč a zavázal se jej splácet formou pravidelných měsíčních splátek včetně smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně, ceny za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně a dalších poplatků dle ceníku věřitele. Žalovaný se dostal do prodlení s placením splátek. Věřitel jej nejprve neúspěšně vyzýval k nápravě tohoto stavu a poté ke dni 27. 8. 2025 úvěr zesplatnil. Pohledávku za žalovaným pak s účinností ke dni 1. 11. 2025 postoupil žalobkyni. Žalobkyně žalovaného písmeně vyzvala k plnění, žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 49 982,22 Kč, smluvních poplatků ve výši 4 776 Kč, smluvního úroku ke dni postoupení ve výši 4 531,70 Kč, úroku z prodlení ke dni postoupení ve výši 1 021,84 Kč a dále smluvního úroku a úroku z prodlení v sazbě 11,5 % ročně běžících od 2. 11. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, jednání soudu dne 20. 8. 2026 se bez omluvy neúčastnil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez osobní přítomnosti účastníků, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci má soud ze žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 25. 11. 2020 včetně dodatku ze dne 25. 4. 2021, všeobecných obchodních podmínek věřitele a jeho ceníku za prokázané, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 25. 11. 2020 poskytl původní věřitel žalovanému nejprve úvěrový limit ve výši 13 000 Kč, který byl následně dodatkem ze dne 25. 4. 2021 navýšen na 50 000 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 16,9 % ročně. Dle žalobkyní předložené transakční historie žalovaný úvěr čerpal a následně splácel. Podle oznámení věřitele ze dne 26. 7. 2025 se však dostal do prodlení se splácením a dle písemné výzvy věřitele ze dne 27. 8. 2025 věřitel úvěr k tomuto datu zesplatnil. Podle transakční historie žalovaný dlužil ke dni 1. 11. 2025 dlužnou jistinu úvěru ve výši 49 982,22 Kč, smluvní poplatky ve výši 4 776 Kč, smluvní úrok ke dni postoupení ve výši 4 531,70 Kč a úrok z prodlení ke dni postoupení ve výši 1 021,84 Kč. Smlouvou ze dne 22. 10 2025 původní věřitel pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupil žalobkyni s účinností ke dni 1. 11. 2025. Dne 29. 1. 2026 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.4. Právně byla věc posouzena dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o.z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena shora popsaná smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový limit ve výši 50 000 Kč, který žalovaný vyčerpal. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva sjednaného ve smlouvě a vyzval jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na níž byla pohledávka včetně všech práv a povinností postoupena, a proto mu tuto povinnost uložil soud rozsudkem včetně nároku na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 803,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 191 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 758,22 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 250 Kč ve výši 2 362,50 Kč.