4 C 323/2021-21 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 11 402,53 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 598,96 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 803,57 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 1 647,91 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 970,46 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 598,96 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 598,96 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), podle které mu poskytla půjčku ve výši 9 000 Kč, a žalovaný se zavázal vedle této půjčky uhradit sjednaný poplatek ve výši 8 075 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 3 812 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 285 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaný půjčku řádně nesplácel a dluží z ní částku 11 402,53 Kč s příslušenstvím. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nastoupil do práv původního věřitele. 2. Žalovaný na výzvu, která mu byla na jeho žádost doručena na adresu shora postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známé adresy, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 8 075 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 3 812 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč. Celková částka 17 075 Kč měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 285 Kč. Žalovaný však zápůjčku řádně nesplácel. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vstoupil do práv a povinností ohledně pohledávky za žalovaným s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě právním zástupcem žalobce dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 9. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 10. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy právě s ohledem na jednání původního věřitele s přihlédnutím k dobrým mravům a zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 9 000 Kč, za kterou se zavázal žalovaný uhradit poplatek ve výši 8 075 Kč. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za půjčku neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je, protože výše sjednaných poplatků je zcela nepřiměřená, kdy činí téměř 90 % poskytnuté půjčky. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., protože se příčí dobrým mravům. 14. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.). 15. Soud zjistil, že z půjčky 9 000 Kč uhradil žalovaný celkem 5 210 Kč, když žalobce započetl na úhradu jistiny částku 2 401,04 Kč (zbývá 6 598,96 Kč) a zbylou část na úhradu ostatních poplatků. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započíst plnění v celkové výši 5 210 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z půjčky 9 000 Kč zbývá k úhradě 3 790 Kč. Jelikož soud učinil závěr, že smlouva je absolutně neplatná, přiznal žalobci částku ve výši neuhrazené jistiny ze smlouvy, tedy celkem 3 790 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávek. Ve zbytku žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žádnému z účastníků soud náklady řízení nepřiznal, kdy žalovaný, který měl ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení neuplatňoval a ani mu žádné náklady v řízení nevznikly.