4 C 290/2023-17 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a zavázala se uhradit spolu s jistinou poplatek ve výši 23 201 Kč, který představuje sjednané příslušenství pohledávky. Celková částka ve výši 53 201 Kč byla splatná ve 24 pravidelných měsíčních splátkách a celková splatnost závazku připadla na [datum]. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovaného a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků. Smluvní úroková sazba byla sjednána na 29 % ročně. Žalovaná nesplatila závazek řádně a včas, kdy uhradila pouze částku 18 810 Kč. V důsledku prodlení vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a na sjednané sankční poplatky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností k [datum] k postoupení pohledávky na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem. Ke dni postoupení pohledávky činila celková pohledávka 61 013,08 Kč a sestávala s nesplacené jistiny ve výši 21 854,09 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 12 536,91 Kč, z nesplacených poplatků za upomínání a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 5 800 Kč a z nesplacené smluvní pokuty ve výši 20 822,08 Kč. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od prvního dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku, tj. od [datum] do zaplacení z postoupení jistiny ve výši 21 854,09 Kč, smluvní úrok v sazbě 29 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 21 854,09 Kč za období 90 dnů ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku, tj. od [datum] do [datum] ve výši 1 562,72 Kč a smluvní úrok v sazbě 8,50 % ročně za období ode dne následujícího po uplynutí shora uvedených 90 dní od [datum] do zaplacení. Dále žalobce požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 337 Kč Smluvní pokuta byla žalobci postoupena ve výši 20 822,08 Kč, žalobce nicméně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 21 854,09 Kč v sazbě 0,1 % denně za období od [datum] do [datum] ve výši 15 000 Kč. Ode dne následujícího po podání žaloby požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení z vypočtené smluvní pokuty. 2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího pobytu doručena dne [datum], nereagovala. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. Fikce souhlasu je s odkazem na ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. dána i u žalované. 3. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 23 201 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 888 Kč, s úrokovou sazbou 29 %, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 189 Kč a částku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 124 Kč. Celková částka ve výši 53 201 Kč byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 2 217 Kč. V čl. 6 smlouvy byl sjednán postup pro případ prodlení zákazníka, kdy právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v případě prodlení právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které v důsledku zákazníkova prodlení vzniknou ve formě poplatku za zaslanou upomínku (300 Kč) a poplatku za zahájení vymáhání dluhu (1 000 Kč). Žalovaná však zápůjčku řádně nesplácela, uhradila pouze částku 18 810 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vstoupila do práv a povinností ohledně pohledávky za žalovanou s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě právním zástupcem žalobkyně dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována. 7. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 8. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 9. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy právě s ohledem na jednání původního věřitele s přihlédnutím k dobrým mravům a zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, za kterou se zavázala žalovaná uhradit úroky a poplatek v celkové výši 23 201 Kč. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za půjčku neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je, protože výše sjednaných úroků a poplatku je zcela nepřiměřená, kdy činí více než 77 % poskytnuté zápůjčky. Dále byly ve smlouvě sjednány další sankce pro případ prodlení – smluvní pokuta, poplatky za upomínky a poplatky za zahájení vymáhání dluhu. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., protože se příčí dobrým mravům. 13. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.). 14. Soud zjistil, že ze zápůjčky 30 000 Kč uhradila žalovaná částku 18 810 Kč. Jelikož soud učinil závěr, že smlouva je absolutně neplatná, mohla žalobkyně započítat částku 18 810 Kč pouze na poskytnutou jistinu, tedy z částky 30 000 Kč zbývá k úhradě částka 11 190 Kč. Tato částka ve výši neuhrazené jistiny, celkem 11 190 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku. Ve zbytku žalobu zamítl. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žádnému z účastníků soud náklady řízení nepřiznal, jelikož žalovaná, která měla ve věci převážně úspěch, žádné náklady řízení neuplatňovala a ani jí žádné náklady v řízení nevznikly.