4 C 4/2023-18 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 20 958,25 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 135,62 Kč a dlužného poplatku ve výši 8 822,63 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 5 386,53 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 057,50 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 135,62 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 135,62 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), podle které mu poskytla půjčku ve výši 14 000 Kč, a žalovaný se zavázal vedle této zápůjčky uhradit částku 14 083 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 469 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaný půjčku řádně nesplácel, na půjčku uhradil pouze 4 000 Kč, a dluží z ní částku 12 135,62 Kč na jistině a částku 8 822,63 Kč na poplatku. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nastoupil do práv původního věřitele. 2. Žalovaný na výzvu, která mu byla doručena dne [datum], aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů. 4. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 14 083 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Žalovaný však zápůjčku řádně nesplácel, do dne postoupení uhradil pouze částku 4 000 Kč a po postoupení již neuhradil žádnou částku, což vyplývá z tvrzení žalobce a tabulky umoření. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vstoupil do práv a povinností ohledně pohledávky za žalovaným s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě právním zástupcem žalobce dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 9. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 10. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy právě s ohledem na jednání původního věřitele s přihlédnutím k dobrým mravům a zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, za kterou se zavázal žalovaný uhradit poplatek ve výši 14 083 Kč. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za půjčku neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je, protože výše sjednaného poplatku je zcela nepřiměřená, kdy činí více než 100 % poskytnuté zápůjčky. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., protože se příčí dobrým mravům. 14. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 14 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.). 15. Soud zjistil, že ze zápůjčky 14 000 Kč uhradil žalovaný celkem 4 000 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započítat plnění v celkové výši 4 000 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy ze zápůjčky 14 000 Kč zbývá k úhradě 10 000 Kč. Jelikož soud učinil závěr, že smlouva je absolutně neplatná, přiznal žalobci částku ve výši neuhrazené jistiny, celkem 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávek. Ve zbytku žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žádnému z účastníků soud náklady řízení nepřiznal, jelikož žalovaný, který měl ve věci převážně úspěch, žádné náklady řízení neuplatňoval a ani mu žádné náklady v řízení nevznikly.