7 C 255/2023-35 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 110 812,71 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 18 175 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 756 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 8 228 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 191 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 653 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem 1 297,95 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 48 103 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 253 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 22 100 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 750 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 5 451 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem 17 855,05 Kč. Schopnost žalované řádně splácet zápůjčku byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v obou případech prověřena. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsaných splatných pohledávek za žalovanou. Žalovaná dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila. 2. Žalovaná je občan Slovenska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalované. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště. 3. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů opakovaně výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná na výzvu nereagovala. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětné pohledávky vymáhané touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 21 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 18 175 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 29 % ročně a RPSN ve výši 230,82 %. Úvěr byl splatný v 60 splátkách po 653 Kč, poslední splátka pak ve výši 648 Kč. 7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 48 103 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 29 % ročně a RPSN ve výši 160,65 %. Úvěr byl splatný v 18 splátkách po 5 451 Kč, poslední splátka pak ve výši 5 436 Kč. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] plyne, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalované odesláno dne [datum]. 9. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 10. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v červnu 2019, tj. v době uzavření smlouvy [číslo] průměrně 8,27 % ročně; a v září 2019, tj. v době uzavření smlouvy [číslo] průměrně 8,45 % ročně. 11. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě kterých byly žalované poskytnuty finanční prostředky. V případě smlouvy [číslo] ve výši 21 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též„ poplatek“ ve výši 18 175 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 756 Kč, částky za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 8 228 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 191 Kč. Dle názoru soudu celý poplatek ve výši 18 175 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 86,55 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. září 2019, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 8,45 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 25,35 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V případě smlouvy [číslo] byly poskytnuty žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též„ poplatek“ ve výši 48 103 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 253 Kč, částky za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 22 100 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 750 Kč. Dle názoru soudu celý poplatek ve výši 48 103 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 96,21 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červnu 2019, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových ú