10 C 136/2025-39 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 33 540 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 9. 1. 2024 uzavřel prostřednictvím online platformy provozované na webu , Anonymizováno, žalobce se žalovaným smlouvu o zápůjčce. Žalovaný si zvolil parametry zápůjčky (její výši a splatnost), vyplnil žádost a potvrdil souhlas se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Žalobce ověřil totožnost žalovaného pomocí skenu dokladu totožnosti a ověřovací korunové bezhotovostní platby z účtu žalovaného, na který byla zápůjčka následně vyplacena. Smlouva byla uzavřena v souladu s § 7 zákona č. 297/2016 Sb. (ZSVD) a § 105 zákona č. 257/2016 Sb. (ZSÚ) prostřednictvím tzv. prostého elektronického podpisu – zadáním PINu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, , neboť forma prostého elektronického podpisu byla považována za dostatečnou. Žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč (jistina), která byla dne 9. 1. 2024 převedena na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zápůjčku uhradit spolu s poplatkem ve výši 5 200 Kč (celkem tedy 25 200 Kč), přičemž jistina a poplatek byly splatné dne 8. 2. 2024. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ke dni podání návrhu ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 9. 2. 2024 do zaplacení a účelně vynaložené náklady v podobě pěti písemných výzev k úhradě ve výši 2 500 Kč (500 Kč za každou výzvu), odeslaných dne 15. 2., 22. 2., 29. 2., 9. 3. a 24. 3. 2024. Uplatněný nárok se proto skládá z částky 25 200 Kč (jistina + poplatek), smluvní pokuty ve výši 8 340 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě dne 5. 11. 2024, ten nereagoval.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. (zákon o mezinárodním právu soukromém). Dle § 87 tohoto zákona (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Dle § 6 odst. 1 téhož zákona pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.3. Jelikož smlouvu uzavřeli účastníci na území České republiky, a s právem tohoto státu smlouva rovněž nejúžeji souvisí, je podepsaný soud místně příslušný žalobu projednat, existuje i jeho pravomoc tak učinit, když oba účastníci na území České republiky uzavřeli smluvní vztah.4. Soudu se nepodařilo žalovanému doručit soudní písemnosti. Dle zprávy , právnická osoba, , , Anonymizováno, , žalovaný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu, ač je veden v informačním systému cizinců; poslední hlášená adresa pobytu již není platná. Z listin nevyplývá žádné historické hlášení ubytování na území České republiky; k osobě žalovaného jsou v dostupných evidencích MV ČR vedeny pouze údaje o registraci v informačním systému cizinců bez platného pobytového oprávnění. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky a jako občan Evropské unie je oprávněn pobývat na území členských států EU. Dle zprávy Policie ČR, obvodního oddělení , adresa, , se žalovaný na adrese , adresa, nezdržuje; opakovaně nebyl na místě zastižen, není známo, kam se odstěhoval, a v informačních systémech Policie ČR není veden žádný záznam o jeho pohybu či pobytu. Dostupnými informačními systémy Policie ČR žalovaný neprochází a nelze jej dohledat ani ztotožnit jiným způsobem. Při místním šetření bylo zjištěno, že žalovaný není uveden na zvoncích a ani výpovědi místních osob nepotvrdily, že by se na uvedené adrese zdržoval. Dle zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, žalovaný není v evidenci zaměstnanců, není přihlášen jako OSVČ, není příjemcem důchodu ani nemocenských dávek a ČSSZ nedisponuje žádnou kontaktní adresou žalovaného. Soudní písemnosti se nepodařilo žalovanému doručit ani na adresách uvedených ve spisu, a to jak v České republice, tak na Slovensku; podle Registru obyvatel SR má žalovaný trvalý pobyt v , Anonymizováno, , avšak soudní zásilka doručena nebyla. Proto soud usnesením ze dne 24. 7. 2025, č. j. , spisová značka, , ustanovil žalovanému opatrovníkem , Jméno opatrovníka, , advokáta v , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne 12. 8. 2025.5. Usnesením ze dne 24. 7. 2025 soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne 25. 7. 2025 bylo shora uvedené usnesení doručeno opatrovníkovi žalovaného.6. Opatrovník žalovaného podáním ze dne 25. 7. 2025 sdělil, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal uhradit žalobci celkovou dlužnou částku ve výši 25 200 Kč, když částka se sestávala z poskytnuté jistiny a sjednaného poplatku 5 200 Kč. Bylo sjednáno, že žalovaný závazek uhradí dne 8. 2. 2024 jako jednorázově splatnou jistinu a poplatek. Zároveň byl pro případ prodlení s plněním sjednán zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný neuhradil sjednané částky včas a řádně. Opatrovník žalovaného uvádí, že smlouva o zápůjčce je neplatná pro rozpor s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a poplatek za poskytnutí zápůjčky je rovněž neplatný, neboť ve skutečnosti představuje skrytý úrok v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný je toho názoru, že žalobce po něm může požadovat pouze jistinu a zákonný úrok z prodlení, nikoli sjednaný poplatek, smluvní pokutu ani náklady na zasílané upomínky. Z těchto důvodů navrhl ve zbylé části žalobu zamítnout.7. Po doručení vyjádření právní zástupce žalobkyně reagoval podáním ze dne 4. 9. 2025, v němž uvedl, že žalovaný do dnešního dne neuhradil na svém dluhu žádnou částku a že žalobce bere žalobu částečně zpět co do poplatku ve výši 5 200 Kč, zákonného úroku ve výši 14,75 %, nákladů za upomínky ve výši 2 500 Kč, částky 8 340 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 4 246 Kč. Tímto vzal žalobce zpět všechny nároky přesahující jistinu zápůjčky. Dále uvedl, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného a že je mu zřejmé, že soud při posuzování platnosti smlouvy může dospět k závěru o neplatnosti smlouvy pro rozpor s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k uvedenému žalobce nadále trvá pouze na částce 20 000 Kč představující jistinu.8. Dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zastaví. Souhlasu žalovaného není třeba, pokud ke zpětvzetí dojde před začátkem jednání.9. Vzhledem k tomu, že žalobce splnil uvedené podmínky, soud řízení dle shora uvedeného ustanovení usnesením ze dne 9. 9. 2025, č. j. , spisová značka, ‑, Anonymizováno, , co do částek 5 200 Kč a 8 340 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 4 246 Kč, zastavil, neboť žalobce v tomto rozsahu vzal žalobu zpět. Usnesení nabylo právní moci dne 25. 9. 2025.10. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.11. Z předložených listin plyne, že dne 9. 1. 2024 uzavřel žalovaný se společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelové peněžní zápůjčky ve výši 20 000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, dne 9. 1. 2024. Za poskytnutí zápůj