Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 97 369,50 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaná částka představuje nedoplatek vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, ve výši 98 308,13 Kč (po splatnosti žalovaný uhradil 9 760 Kč, k úhradě tak zbývá 88 548,13 Kč) a za období od , datum, do , datum, nedoplatek ve výši 8 821,37 Kč. Žalovaný dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalobkyni i žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě NN č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal odebrat dodanou elektřinu a uhradit řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v odběrném místě na adrese , adresa, . Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny.5. Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, soud zjistil, že za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému nedoplatek ve výši 98 308,13 Kč za spotřebu elektřiny, se splatností do , datum, . Žalovaný po splatnosti uhradil částku 9 760 Kč, k úhradě tak zbývá 88 548,13 Kč.6. Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, soud zjistil, že za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému nedoplatek ve výši 8 821,37 Kč za spotřebu elektřiny, se splatností do , datum, .7. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázané, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu na odběrné místo , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od , datum, do , datum, nedoplatek za spotřebu elektřiny po odečtení přijaté platby ve výši 88 548,13 Kč a za období od , datum, do , datum, nedoplatek za spotřebu elektřiny ve výši 8 821,37 Kč, tj. celkem 97 369,50 Kč. Na dlužné částky žalovaný ničeho neuhradil.9. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jen „energetický zákon“, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. o. z. za podmínek § 50 a násl. energetického zákona. Žalovaný však porušil svou povinnost zaplatit řádně a včas cenu za dodanou elektřinu. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 23 752 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 895 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 5 020 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 16 410 Kč, tj. po zaokrouhlení 3 447 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 23 752 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.14. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.