12 C 39/2021-61 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 26. 3. 2021, doplněnou podáním ze dne 23. 8. 2021, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), s žalovaným dne 16. 12. 2018 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru (téhož čísla) uzavřené dne 15. 1. 2019, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému bezhotovostní formou, tj. převodem na jím označený bankovní účet č. [bankovní účet], ve třech platbách peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to dne 17. 12. 2018 částku 5 000 Kč, dne 19. 12. 2018 částku 10 000 Kč a dne 27. 12. 2018 částku 5 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal [právnická osoba] vrátit spolu s úrokem ve výši 4 320 Kč nejpozději do 15. 2. 2019 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (žalovaný o půjčku požádal on-line na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil registrační údaje ve formuláři). Sjednanou částku však žalovaný [právnická osoba] neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jí též smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávku z předmětné smlouvy nabyla žalobkyně od [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, s účinností ke dni 28. 8. 2020, což bylo žalovanému písemně oznámeno; ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 34 320 Kč a tvořila ji dlužná jistina ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 320 Kč a smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč (vyčíslená z dlužné jistiny za dobu od 16. 2. 2019 do 30. 6. 2020). Vedle uvedených dlužných částek uplatila žalobkyně vůči žalovanému také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny (20 000 Kč), a to za dobu od 16. 2. 2019 (tj. od dne následujícího po dni splatnosti úvěru) do 10. 8. 2020 kapitalizovaný v částce 2 890,27 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení. 2. Podáním došlým soudu dne 28. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 14 320 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 320 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, s tím, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet ze strany [právnická osoba]. Nadále žalobkyně požadovala dlužnou jistinu ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv jej k tomu soud vyzval. 4. Soud ve věci jednal dne 12. 10. 2021. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou dle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast však omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Při jednání soud provedl listinné důkazy označené a předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti: 6. Z obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2016 [číslo]) soud zjistil, že první smlouva – v případě on-line registrace a poskytnutí úvěru převodem peněžních prostředků na bankovní účet – je uzavřena ve chvíli, kdy se naplní poslední z těchto podmínek: a) generování návrhu smlouvy ze strany věřitele, b) přijetí návrhu smlouvy klientem, c) provedení verifikační platby, tj. převodu částky 0,01 Kč (identifikované příslušným variabilním symbolem) z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele. V listině označené jako Smlouva o úvěru [číslo] je v části identifikující věřitele označena [právnická osoba], v části identifikující klienta je označen žalovaný (jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, bydlištěm) a dále je zde uvedeno, že úvěr ve výši 5 000 Kč má být poskytnut na bankovní účet č. [bankovní účet] a může být splácen na účet věřitele [číslo]; listina je datována dnem 16. 12. 2018 a odkazuje na obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2016 [číslo]). Z výpisu z bankovního účtu [číslo] (výpis [číslo]) vyplývá, že z tohoto účtu byla dne 17. 12. 2018 převedena částka 5 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]; platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo] a označena jako půjčka od [webová adresa] [číslo]. Z výpisu z bankovního účtu [číslo] (výpis [číslo]) je zřejmé, že z tohoto účtu byla dne 19. 12. 2018 převedena částka 10 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]; platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo] a označena jako dodatečná půjčka od [webová adresa] [číslo] N.2. Z výpisu z bankovního účtu [číslo] (výpis [číslo]) vyplývá, že z tohoto účtu byla dne 27. 12. 2018 převedena částka 5 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]; platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo] a označena jako dodatečná půjčka od [webová adresa] [číslo] N.3. V listině označené jako Smlouva o úvěru [číslo] datované dnem 15. 1. 2019, je v části identifikující věřitele označena [právnická osoba] a v části identifikující klienta žalovaný, dále je v ní uvedeno, že celková částka jistiny úvěru činí 20 000 Kč, částka ke splacení 24 320 Kč a datum splatnosti je určen na 15. 2. 2019; v listině je dále zakotveno, že mění a doplňuje podmínky (již uzavřené) Smlouvy o úvěru [číslo]. Z listiny označené jako„ [anonymizováno] [číslo]“ je patrné, že [právnická osoba] neevidovala žádnou platbu žalovaného na úhradu (vrácení) částky 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek datované dnem 17. 8. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, které [právnická osoba] adresovala žalovanému, soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným vyplývající ze smlouvy [číslo] to v celkové výši 34 320 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky rovněž vyplývá, že [právnická osoba] žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení; dopis (oznámení) odeslala žalovanému žalobkyně doporučenou poštovní zásilkou na adresu uvedenou ve smlouvě [číslo] (v obou verzích) dne 9. 9. 2020 (jak vyplývá z podacího archu z téhož dne). Dopisem ze dne 9. 3. 2021 žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] (vyčísleného ve výši 34 320 Kč), a to ve lhůtě do 19. 3. 2021, přičemž jej současně upozornila, že jinak přistoupí k zahájení soudního řízení; dopis odeslal žalovanému zástupce žalobkyně, a to doporučenou poštovní zásilkou dne 11. 3. 2021 (což je zřejmé z poštovního podacího archu z téhož dne). Ze sdělení peněžního ústavu [právnická osoba], [IČO], ze dne 10. 8. 2021 soud zjistil, že bankovní účet vedený u tohoto peněžního ústavu pod č. [bankovní účet] byl otevřen k 27. 2. 2018, přičemž jeho majitelem v prosinci 2018 byl žalovaný. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů: 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 věty první OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 12. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Po skutkové stránce – na základě shora popsaných dílčích skutkových zjištění – dospěl soud k závěru, že poté, co byl vyplněn registrační formulář žádosti o úvěr osobními údaji žalovaného (úvěrová smlouva [číslo]), [právnická osoba] na bankovní účet žalovaného postupně poukázala (zaplatila) částky ve výši 5 000 Kč (17. 12. 2018), ve výši 10 000 Kč (19. 12. 2018) a ve výši 5 000 Kč (27. 12