20 C 207/2022-85 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum] s jistinou 37 000 Kč, kterou měl splácet měsíčními splátkami po 748 Kč po dobu 72 měsíců. Pro nehrazení splátek žalobkyně dnem [datum] úvěr učinila předčasně splatným. Domáhá se 32 564,29 Kč na jistině, 4 562,83 Kč na poplatcích, kapitalizovaného úroku z prodlení 242,68 Kč a dále z jistiny od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného obchodního úroku 4 218,23 Kč a dále z jistiny od [datum] do zaplacení. Soud vyzval žalobkyni k doplnění žaloby ohledně způsobu splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost klienta před poskytnutím úvěru, podáním ze dne [datum] bylo doplněno, že věřitelka se domnívá, že taková případně nesplněná povinnost zakládá toliko relativní neplatnost závazku, k požadovanému pak uvedla, že zkoumala bankovní registry, nebankovní registry, ostatní registry, příjmy a výdaje žalovaného, splátky úvěrů žalovaného a pojištění úvěru a poučila soud o podstatě jednotlivých databází. Příjem posoudila dle čestného prohlášení žalovaného o příjmu ze závislé činnosti [částka] a dalšího příjmu [částka], zohlednila výši splátky, skóre bonity a pojištění úvěru a úvěr poskytla, když posoudila i výdaje (uvedl [částka] na bydlení, [částka] na ostatní výdaje, vycházela však z [částka] na bydlení a životního minima [částka] a ostatních výdajů [částka]) 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se o probíhajícím soudním řízení ani nemusel nedozvědět), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Doručeno mu bylo na trvalém bydlišti náhradním způsobem, obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky, žalovaný nereagoval ani na zaslanou emailovou zprávu. 3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Návrhem č. l. 72 a žádostí č. l. 75 (vyplněnou na pobočce žalobkyně v [obec]) žalobkyně prokázala, že neupřesněného dne přijala žádost žalovaného o konsolidaci úvěru 21 356 Kč částkou 37 000 Kč, žadatel měl základní vzdělání, žádnou vyživovací povinnost, byl svobodný, bydlel u rodičů od roku 2015, čistý měsíční příjem za 12 měsíců 15 tis. Kč, ostatní měsíční příjmy prokazatelné (jeho matky) 16 tis. Kč, výdaje s bydlením 3 500 Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč, žádné výdaje s předchozími úvěrovými produkty, s vyznačením, že byly kontrolovány databáze [příjmení], BRKI a NRKI. Předložen byl pouze výpis z lustrací v systému žalobkyně (č. l. 77), z něhož vyplývá jediný úvěr, bez negativního příznaku. Bylo předloženo prohlášení o zdravotním stavu č. l. 74 s vyloučením všech dotazovaných zdravotních handicapů. 5. Žalobkyně soudu poskytla přetisky výpisu z účtu žalovaného za období června 2019 až listopadu 2019 (pouze vybrané transakce) dle č. l. 67 p. v. a 68. Z těchto vyplývá, že v červnu 2019 došly platby nemocenské, z nichž byly prováděny srážky„ [anonymizováno] za duben a květen [rok] ve výši [částka] a [částka]“. Soudu z žádného důkazu není zřejmé, o jakou„ [anonymizováno]“ se jednalo, ani koho v domácnosti žalovaného se týkala. Nemocenská byla zasílána i v měsících červenec, srpen a září, není však opět zřejmé, zda náležela žalovanému či [jméno] [příjmení] Vedle příjmu žalovaného [částka] od [právnická osoba], došla ve shodném měsíci [anonymizováno] [rok] od shodné společnosti platba [částka], avšak výslovně adresovaná [jméno] [příjmení] – dle registru obyvatel č. l. 81 jde pravděpodobně o [role v řízení] [role v řízení]. Této na účet chodila obdobně plnění i v dalších měsících. V dalších měsících již tak vysoký příjem žalovaný neměl, došlé platby od [právnická osoba] ([anonymizováno] [částka], srpen [částka], září [částka], říjen [částka], listopad [částka]) nejsou specifikovány a není tak zřejmé, zda jde o mzdu či jiné plnění, ani komu je určena. V říjnu a listopadu [rok] již nedocházejí platby od [právnická osoba], ale od [anonymizována tři slova], opět pro žalovaného i [anonymizováno] [role v řízení]. Dne [datum] došla platba od [právnická osoba], [příjmení], [částka], označená jako výplata [anonymizována dvě slova], bez uvedení, komu domácnosti je určena. Dle zprávy Úřadu práce č. l. 53 byl dle zjištění soudu žalovaný od [anonymizováno] ledna do [datum] v evidenci uchazečů o zaměstnání, poté byl sankčně vyřazen. Dle registru obyvatel č. l. 80 od [anonymizováno] [rok] adresu svého trvalého pobytu nezměnil, je i v současnosti svobodný a bezdětný, [role v řízení] [role v řízení] (č. l. 81) má trvalý pobyt tamtéž. Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že [role v řízení] [role v řízení] podstupovala od roku [rok] [anonymizováno] (sp. zn. [insolvenční spisová značka]) a ten byl v roce [rok] [anonymizováno] po splnění rozvrhového usnesení. 6. Úvěrovou smlouvou č. l. 15, úvěrovými podmínkami č. l. 20 a sazebníkem č. l. 18 žalobkyně prokázala, že [datum] poskytla žalovanému úvěr s jistinou 37 000 Kč, když v rozsahu 22 000 Kč byla účelově vázána na splacení předchozího úvěru u žalobkyně. Žalovaný měl úvěr splatit anuitními splátkami po 748 Kč za 72 měsíců. Výpisem č. l. 31 prokázala, že na konsolidaci bylo téhož dne převedeno 21 920,52 Kč, zbytek byl zaslán žalovanému k volnému využití. Úvěrovou historií č. l. 32 až 43 bylo prokázáno, že žalovaný celkem uhradil na úvěr 9 086,31 Kč (suma transakcí„ TC11“). Dopisem ze dne [datum] č. l. 44 prokázala, že žalovaného upomínala. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 45) vypracování i zaslání (č. l. 46) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 7. Soud si vyžádal výpisy BRKI a NRKI, na které žalobkyně odkazovala (aniž by však takový důkaz předložila). Z NRKI č. l. 60 skutečně vyplynulo, jak tvrdila žalobkyně,