20 C 285/2022-85 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u Okresního soudu ve [obec] dne [datum] a zdejšímu soudu postoupeným pro místní nepříslušnost usnesením ze dne [datum], zaplacení plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] [datum] [číslo] sjednanými s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], pro jistiny 45 000 Kč a 19 000 Kč, splatnými nejpozději dnem [datum], resp. [datum] (poslední splátky). Celkem již měla žalovaná uhradit 20 000 Kč, resp. 3 000 Kč. Konkrétně se u staršího úvěru domáhala 64 630,50 Kč na jistině a poplatcích, 3 758,13 Kč na kapitalizovaném úroku a dále v sazbě 29 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a 5 213,76 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení a dále z jistiny od [datum] do zaplacení. U mladšího úvěru se domáhala 28 163,68 Kč na jistině a poplatcích, 2 990,22 Kč na kapitalizovaném úroku a dále v sazbě 29 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a 2 373,33 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení a dále z jistiny od [datum] do zaplacení. Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla, že právní předchůdce prověřil bonitu žalované tak, že od ní získal údaje o osobních a majetkových poměrech dle zákaznické karty, prověřil žalovanou předložené doklady, a vycházeje ze zákonné i smluvní povinnosti žalované uvádět pravdivé skutečnosti, zápůjčky poskytl. K tomu předložila zákaznické karty s tím, že deklarované měsíční výdaje žalované v částkách přes 28 tis. Kč dostatečně kompenzoval tvrzený a dle výplatních pásek ověřený měsíční příjem 99 999 Kč. Soud z opatrnosti vyzval žalobkyni (č. l. 50) k předložení listin, které měly být předloženy dle zákaznických karet, žalobkyně podáním ze dne [datum] (č. l. 52) uvedla, že doklady k dispozici nemá. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla, soud po ní pátral marně), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu nesdělila a na trvalém bydlišti jí bylo doručeno náhradním způsobem, obálka se poté soudu vrátila. 3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v této věci nedošlo). Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými – ostatně v projednávaném případě tomu je nejinak), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). S ohledem na přehled čerpaných úvěrů je však zřejmé, že žalovaná může mít i jiné důvody pro své jednání. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení obou předmětných pohledávek na žalobkyni bylo prokázáno již oznámením původní věřitelky ze dne [datum] na č. l. 40. Dle zákaznické karty č. l. 25 žalovaná žádala o měsíční splatnost 100 000 Kč v 18 měsících, deklarovala adresu výběru ve [anonymizováno] ulici ve [obec], ale trvalý pobyt v [obec], nájemní bydlení, středoškolské vzdělání, svobodný stav, bezdětnost, vlastnictví automobilu, zaměstnání [anonymizována dvě slova] [země] s příjmem [částka] měsíčně a výdaji 10 000 Kč, externí splátky 18 442 Kč, žádné interní splátky, vlastnictví bankovního účtu. Je vyznačeno předložení pracovní smlouvy a 2 výpisů z bankovního účtu, žalobkyně je však soudu nepředložila (a nikdy nepředkládá). Dle úvěrové smlouvy č. l. 26 ze shodného dne se zavázala vrátit celkem 88 343 v 18 měsíčních hotovostních splátkách (po 4 908 Kč). Obchodní podmínky ani splátkový kalendář neměly pro výsledek řízení význam. Dle tabulky umoření č. l. 31 žalovaná na závazek uhradila 3 000 Kč. Dle zákaznické karty č. l. 28 žalovaná žádala o měsíční splatnost 18 000 Kč v 18 měsících, deklarovala adresu výběru ve [anonymizováno] ulici ve [obec], ale trvalý pobyt v [obec], nájemní bydlení, středoškolské vzdělání, svobodný stav, bezdětnost, vlastnictví automobilu, zaměstnání [anonymizována dvě slova] [země] s příjmem [částka] měsíčně a výdaji 10 000 Kč, externí splátky 13 500 Kč, interní splátky 4 908 Kč, vlastnictví bankovního účtu. Je vyznačeno předložení 2 výpisů z bankovního účtu, žalobkyně je však soudu nepředložila (a nikdy nepředkládá), není vyznačeno předložení pracovní smlouvy, navzdory zjevné změně zaměstnání při stále stejně nápadně vysokém příjmu„ [částka]“. Dle úvěrové smlouvy č. l. 29 ze shodného dne se zavázala vrátit celkem 33 884 Kč ve 45 týdenních hotovostních splátkách (po 753 Kč). Obchodní podmínky ani splátkový kalendář neměly pro výsledek řízení význam. Dle tabulky umoření č. l. 32 žalovaná na závazek uhradila 20 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 42) vypracování i zaslání (č. l. 44) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. žalované na adresu trvalého pobytu (nikoliv na adresu výběru). 5. Dle Úřadu práce žalovaná byla od dubna 2020 v evidenci uchazečů o zaměstnání a od července 2020 čerpá rodičovský příspěvek, dle registru obyvatel se jí v červnu 2020 narodil syn. Dle přehledu řízení žalované u zdejšího soudu č. l. 59 je zřejmé, že žalovaná je masivně předlužena u několika věřitelů ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], aj.) s jistinou přes 700 tis. Kč (nepočítaje předmětné řízení a další drobné pohledávky). Dle výpisu NRKI (č. l. 66), který si soud v reakci na stav řízení žalované vyžádal, bylo zjištěno, že kromě obou předmětných závazků žalovaná sjednala úvěr u [právnická osoba], ze dne [datum] s jistinou 390 598 Kč (na pořízení ojetého [anonymizována dvě slova] na leasing) a měsíční splátkou 14 221 Kč (sic!), dále ze dne [datum] s jistinou 17 995 Kč, ze dne [datum] s jistinou 20 995 Kč, [datum] s úvěrovým rámcem 190 000 Kč (zřejmě přečerpaný již v průběhu roku 2019). Od společnosti [právnická osoba], čerpala dne [datum] úvěr s jistinou 50 000 Kč. Od společnosti [právnická osoba], čerpala dne [datum] úvěr s jistinou 85 000 Kč (který si tato žalobkyně v současnosti cení na cca 400 tis. Kč, což však soud považuje za lichvu). Dle výpisu BRKI (č. l. 73),