20 C 180/2023-103 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy, sjednané dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], s jistinou 426 507 Kč na refinancování předchozích závazků, kterou se žalovaný zavázal splácet 120 splátkami po 4 850 Kč měsíčně, což nečinil a úvěr byl věřitelem učiněn předčasně splatným dnem [datum]. Žalobkyně se domáhala jistiny 357 331,85 Kč, smluvního úroku 9 920,63 Kč a dále běžícího v sazbě 5 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení 1 151,35 Kč a dále běžícího v sazbě 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a poplatků 2 956 Kč. Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla, že právní předchůdce prověřil bonitu žalovaného v dostupných databázích, včetně [příjmení] s obsahem bankovních i nebankovních závazků. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud se jej pokusil zastihnout i na další adrese ([ulice a číslo] v [obec]), kterou zjistil pátráním, odkud se však obálka rovněž vrátila jako nedoručitelná, stejně jako na emailové adrese [email], žalovaný však nereagoval. 3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými, v projednávané věci tomu nebylo jinak), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 67 a 68 ([právnická osoba]) a č. l. 75, 76 (I- [právnická osoba], o které je soudu z předchozí činnosti známo, že tyto pohledávky sama rutinně uplatňuje). Byly doloženy i smlouvy o postoupení pohledávek, seznamy postoupených pohledávek (s osobními údaji desítek nezúčastněných osob) a potvrzení o úhradě, na skutkovém závěru to však již ničeho nemění. Soud ověřil, zda právní zástupkyně nemá majetkový podíl na osobě tohoto postupníka (obdobně, jako u I- [právnická osoba]), když společnost dosud nesplnila povinnost označit skutečného majitele, podáním č. l. 88 to vyloučila. 5. Zákaznickou kartou č. l. 41 bylo prokázáno, že žalovaný předložil [číslo obč. průkazu] s uvedením toliko evidenční adresy, jako kontaktní adresu uplatnil [ulice a číslo] v [obec], měl služební emailovou schránku v doméně [webová adresa]“. Protokolem č. l. 42 je deklarováno, že byly kontrolovány i databáze NRKI a BRKI s výsledkem„ bez negativního záznamu, jen pozitivní úvěrová historie“ a [příjmení] s výsledkem„ nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti“. Výslovně je zde převzat údaj o příjmu„ 123456 Kč“, který byl klientem deklarován (bez zmínky, že by se mělo jednat o zaměstnance věřitele, který by o příjmu žadatele o úvěr měl mít především své vlastní informace!). Navzdory informacím zjišťování kreditního skóre není uvedeno, jaké skóre mělo být zjištěno. 6. Jelikož výpis z takových databází žalobkyně nepředložila (a neučinila tak ani v předchozích řízení, aby soud považoval za účelné se dotazovat, zda takové výpisy vůbec má k dispozici), soud si opatřil aktuální výpisy NRKI a BRKI: 7. Z výpisu NRKI (CNCB) na č. l. 90 vyplývá, že žalovaný sjednal dne [datum] úvěr s jistinou 18 011 Kč se společností [právnická osoba], s měsíční splátkou 1 961 Kč, který doplatil v listopadu 2019. Dále žalovaný sjednal dne [datum] úvěr z kreditní karty s [právnická osoba], s úvěrovým rámcem 23 500 Kč. Soud jeho historii k lednu 2020 nezná, v prosinci 2020 (kam sahá přehled) čerpal a byl 226 dní po splatnosti. K pozdějším dvěma úvěrům soud nepřihlíží (než ohledně lhůt k plnění, což soud považuje za nezbytné zdůraznit výslovně, neboť pokud tak v minulosti explicitně neučinil zahrnul tato zjištění do pasáže se skutkovými zjištěními, bylo mu odvolacím soudem neprávem vyčteno, že při rozhodování o závazkovém vztahu zohledňuje jiné závazkového vztahy spotřebitele, ačkoliv nic takového z právního posouzení nevyplynulo a údaje byly zmíněny opětovně právě a jen části s určením lhůt k plnění). 8. Z výpisu BRKI (CBCB) na č. l. 81 vyplývá, že žalovaný měl úvěr ze dne [datum] u [právnická osoba], s původní jistinou 30 000 Kč a měsíční splátkou 590 Kč, úvěr byl v lednu 2020 zřejmě doplacen a zanikl. Dále měl u téže banky úvěr ze dne [datum] s jistinou 10 000 Kč a měsíční splátkou 290 Kč, úvěr byl v lednu 2020 zřejmě doplacen a zanikl. Dále měl u téže banky úvěr ze dne [datum] s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a měsíční splátkou 290 Kč, úvěr je zesplatněn a zjevně nebyl předmětným úvěrem konsolidován. Záznamy o dalších úvěrech od shodné věřitelky jsou buď zaniklé před čerpáním předmětného úvěru, což značí neobvyklou četnost sjednávání úvěrů, nebo čerpané později ([datum] s jistinami 30 tis. Kč a 50 tis. Kč), což rozhodnutí v této věci nemůže ovlivnit (než ohledně lhůt k plnění). Dále žalovaný dne [datum] čerpal úvěr od [právnická osoba], s jistinou 216 272 Kč (což nezaokrouhlenou jistinou samo o sobě evokuje již konsolidační úvěr) a měsíční splátkou 2 294 Kč, doplacený v září 2019. Dále žalovaný dne [datum] čerpal úvěr od [právnická osoba], s jistinou 282 077 Kč (což nezaokrouhlenou jistinou samo o sobě evokuje již konsolidační úvěr) a měsíční splátkou 2 992 Kč, doplacený v prosinci 2019. Takovým úvěrem byl zjevně doplacen úvěr předchozí. Dále žalovaný dne [datum] čerpal úvěr od [právnická osoba], revolvingový či kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, rovněž doplacený v prosinci 2019. Následoval kontokorentní úvěr od [právnická osoba], ze dne [datum] s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, jehož případné využití v lednu 2020 z historie nevyplývá, n