20 C 319/2022-100 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným původně u Okresního soudu v Kladně dne [datum] a zdejšímu soudu postoupeným pro místní nepříslušnost usnesením ze dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], sjednané pro jistinu 221 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet 96 měsíčními splátkami po 5 135 Kč, celkem uhradil pouze 54 365 Kč, než došlo k předčasnému zesplatnění úvěru dnem [datum]. Konkrétně se domáhala 210 928,43 Kč na jistině při zesplatnění, 100 Kč na nákladech vymáhání, 500 Kč na smluvních pokutách, 36 929,57 Kč na kapitalizovaném úroku a dále v sazbě 8,25 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a na kapitalizovaném úroku z prodlení 4 039,33 Kč a dále v sazbě 8,5 % ročně z částky 211 528,43 Kč od [datum] do zaplacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že byla zkoumána řádně, byla posouzena příjmová a výdajová stránka, bylo nahlíženo do externích registrů a žalovaný byl skórován. Soud se s tímto obecným tvrzením s ohledem na přehled dalších závazků žalovaného u téže žalobkyně nespokojil, žalobkyni vyzval k doplnění (č. l. 43) a ta podáním ze dne [datum] (mimo obsáhlou rekapitulaci judikatury) doplnila, že využívá statistický model, posuzuje poměry žalovaného i jeho domácnosti a specificky uvedla, že lustrovala databázi NRKI a předložila příslušný výstup. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem (i na č. l. 24 výslovně) a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil, nereagoval ani na pokusy soudu obeslat jej na známé emailové adresy. 3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Tím spíše to platí v tomto řízení, kde je zřejmé, že žalobkyně je připravena ohledně zkoumání úvěruschopnosti tvrdit nejrůznější skutečnosti, aniž by pro ně bylo možno najít oporu v listinných důkazech. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. 5. Žalobkyně předložila interní výpis údajů o žalovaném (č. l. 73), kde rekapituluje příjmovou stránku jeho domácnosti (jak již výše ve smlouvě), dále i stránku výdajovou – 10 000 Kč a deklaruje, že se jedná o konsolidační úvěr. V posouzení poměrů žalovaného („ MLS klienta“) dochází k závěru, že po poskytnutí úvěru bude nadále disponovat 102 Kč měsíčně, když dosud splácí [právnická osoba], 4 373 Kč, jiným společnostem 3 807 Kč a po konsolidaci bude splácet [právnická osoba], 5 135 Kč (tedy více – sic!). V posouzení poměrů domácnosti žalovaného („ [anonymizována dvě slova]“) nevyužívá reálných údajů o výdajích, ale normativních (11 858 Kč včetně„ bufferu“), pro vyjádření úvěrů využívá shodné údaje jak výše a díky tomu dochází k závěru, že po poskytnutí úvěru bude mít domácnost se dvěma příjmy k dispozici 12 024 Kč. K tomu předkládá tehdejší zprávu (zřejmě ze září 2019), obsahující redukované údaje, odpovídající datům z NRKI níže (tehdy šlo„ pouze“ o 13 stran). 6. Úvěrovou smlouvou č. l. 11 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že se žalovaným usilovala o sjednání závazku úvěru s jistinou 221 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet 96 měsíčními splátkami po 5 135 Kč při úrokové sazbě 23,39 % ročně, přičemž úvěr byl účelově omezen na konsolidaci předchozích závazků žalovaného. Již ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je invalidní důchodce s příjmem 15 000 Kč, ženatý, se dvěma vyživovacími povinnostmi, bytem v [obec] ve vlastním domě, s emailovou adresou [email], když další člen domácnosti má příjem 18 500 Kč. Dokonce i v této (konsolidační!) smlouvě je současně adhezním způsobem a formou„ opt-out“ sjednáván revolvingový úvěr s rámcem 15 000 Kč a sazbou 26,28 % ročně. Obsáhlé úvěrové podmínky„ Konsolidace“ (č. l. 13) neměly na výsledek řízení vliv. Bilancí úvěru (č. l. 16) bylo prokázáno, že žalovaný skutečně dosud celkem uhradil 54 365 Kč. Žalobkyně prokázala zesplatňující dopis ze dne [datum] (č. l. 17) i jeho odeslání (č. l. 14). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 9) vypracování i zaslání (č. l. 10) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 7. K poměrům žalovaného bylo z registru obyvatel (č. l. 21) zjištěno, že v [obec] bydlel do října 2020, poté se přestěhoval do [obec], dle č. l. 81 má od října 2022 již toliko evidenční adresu a má dvě nezl. děti ([číslo], 2015), je ženatý od roku 2011 s [jméno] [příjmení]. Dle přehledu řízení u zdejšího soudu (č. l. 36) žalovaný již v předchozím řízení sp. zn. 25 C 71/2022 (nyní již exekučně vymáhaném) čelil nároku od téže žalobkyně s jistinou 40 tis. Kč, který tak zřejmě nebyl součástí konsolidovaných závazků. U Okresního soudu v Kladně (č. l. 79) jiné věci žalovaného vedeny nejsou. Dle příslušného návrhu (č. l. 37) se jednalo o revolvingový úvěr [číslo] ze dne [datum] s rámcem 10 000 Kč a úvěr [číslo] ze dne [datum] s jistinou 29 990 Kč - tedy v obou případech poskytnutých před předmětným konsolidačním úvěrem (který sám zakládal další revolvingový úvěr – sic!). O těchto skutečnostech se obsáhlé a evropskou judikaturu citující podání právního zástupce žalobkyně ke způsobu zkoumání úvěruschopnosti nezmínilo. Z Centrální evidence exekucí (č. l. 65) nevyplynulo, že by žalovaný v září 2019 čelil exekuci. Žalobkyně disponovala oznámením o výši důchodu žalobce (č. l. 72) ze dne [datum] a ten dosahoval 15 583 Kč měsíčně a nebyl postižen srážkami. 8. Soud si vyžádal výpis BRKI (č. l. 45) a zjistil, že žalovaný má od [datum] sjednán kontokorentní úvěr i k účtu u [právnická osoba], s rámcem 17 000 Kč, přičemž není k dispozici historie za dobu před zářím 2020, nicméně úvěr byl přečerpán již v prosinci 2019 a od září 2020 byl nepřetrži