20 C 386/2022-69 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], dle níž žalované poskytla jistinu 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do [datum] s navýšením 7 500 Kč. Následně žalovaná úhradou 12 500 Kč dosáhla prodloužení splatnosti o 35 dní. Žalobkyně se vyjádřila k povinnosti zkoumat úvěruschopnost, uvedla, že lustrovala i databázi NRKI (CNCB) i BRKI (CBCB). Žalobou požadovala dále úrok z prodlení 2 991,96 Kč a účelně vynaložené náklady 840 Kč, k čemuž vypsala seznam 29 SMS, 30 emailů a 7 telefonátů. Dále se domáhala smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z jistiny 37 665 Kč za prvních 90 dnů prodlení. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, zejména ohledně podkladů ke zkoumání úvěruschopnosti, doplnění však neobdržel, z jednání se žalobkyně omluvila (č. l. 66). 2. Soud věc rozhodl při nařízeném jednání, žalobkyně s jiným postupem nesouhlasila a soud tento nesouhlas nemohl překlenout ani tím, že by žalobě plně vyhověl. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků, kteří se oba omluvili. Žalovaná podáním č. l. 67 uvedla, že by jednání psychicky nezvládla, půjčku 30 000 Kč u žalobkyně si brala, uvedla ale výdaj na bydlení 10 800 na nájmu a 8 000 Kč na ostatním. Splatila 12 500 Kč jako prodloužení splatnosti půjčky. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně předložila výpis posouzení úvěruschopnosti (č. l. 17), dle něhož bydlela žalovaná v domácnosti ve třech, z toho s dalším členem s vlastním příjmem, který činí 40 000 Kč dle žalované, 43 683 Kč dle věřitele, a výdaji, které činí 18 800 Kč dle žalované a 10 615 Kč dle věřitele. S takovým podkladem se přirozeně soud nemohl spokojit, není zřejmé, jak byly takové údaje získány nebo dovozeny, byť žalovaná údaj 18 800 Kč skutečně potvrdila. Z listiny č. l. 18 („ identifikované příjmy“) vyplývá, že v každém měsíci na účet č. [bankovní účet] došlo několik plateb, které jsou značně proměnlivé a není zřejmé, jaké jsou povahy. Nelze přitom bez dalšího předpokládat, že jde o výplaty mzdy, např. v březnu 2021 připsáno postupně 37 056 Kč, 30 000 Kč, 30 000 Kč, 370 Kč a 15 000 Kč, naopak takové platby evokují čerpání úvěrů, výběr provizí a podobně. Soud si vyžádal výpis NRKI (č. l. 61). Z něj vyplývá, že žalovaná čerpala další čtyři úvěry, avšak až v následujících letech po předmětném úvěru. Vedle předmětného úvěru je tak ve výpise zachycen již jen jiný úvěr od téže žalobkyně, kontokorentní s rámcem 20 000 Kč ze dne [datum], který zřejmě nebyl vůbec čerpán a zanikl [datum]. Předmětný úvěr je výpise uveden rovněž jako revolvingový, což však zjevně nevystihuje jeho podstatu krátkodobého úvěru. 4. Soud si nicméně dále vyžádal i výpis BRKI (CBCB) na č. l. 51, což by v případě nebankovní společnosti sám jinak nečinil, žalobkyně však v návrhu výslovně uvedla, že kontrolovala i bankovní registr klientských informací, tj. BRKI. Tento má 17 stran a vyplývají z něj následující úvěry: První úvěr žalovaná sjednala [datum] od [právnická osoba], s jistinou 12 000 Kč, tento byl průběžně splácen a v březnu 2019 jednorázově doplacen z 2 283 Kč. Další úvěr žalovaná sjednala [datum] od [právnická osoba], s jistinou 38 000 Kč, tento byl průběžně splácen a v prosinci 2019 jednorázově doplacen z 33 532 Kč. Další úvěr žalovaná sjednala od [právnická osoba], [datum] s jistinou 24 000 Kč, tento byl průběžně splácen a v září 2019 jednorázově doplacen z 14 127 Kč. Další úvěr žalovaná sjednala [datum] od [právnická osoba], s jistinou 35 000 Kč, tento byl průběžně splácen a v prosinci 2019 jednorázově doplacen z 25 971 Kč. Další úvěr žalovaná sjednala [datum] od [právnická osoba], s jistinou 20 000 Kč, tento byl průběžně splácen a v lednu 2020 jednorázově doplacen z 13 397 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 60 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 939 Kč měsíčně, a zůstatek činil 56 896 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 37 000 Kč, který byl průběžně splácen a k únoru 2020 jednorázově doplacen z 32 579 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 100 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 1 400 Kč měsíčně, a zůstatek činil 112 648 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 140 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 2 043 Kč měsíčně, a zůstatek činil 165 368 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 100 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 1 563 Kč měsíčně, a zůstatek činil 128 130 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 90 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 1 360 Kč měsíčně, a zůstatek činil 111 699 Kč. Úvěr ze dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 58 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 1 072 Kč měsíčně, resp. ke splacení zůstávalo 97 991 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 15 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 270 Kč měsíčně, resp. ke splacení zůstávalo 17 590 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 30 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 600 Kč měsíčně, a zůstatek činil 52 768 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 30 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 570 Kč měsíčně, a zůstatek činil 55 405 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 15 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 285 Kč měsíčně, a zůstatek činil 25 457 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 43 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 818 Kč měsíčně, a zůstatek činil 80 393 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 50 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 926 Kč měsíčně, a zůstatek činil 91 421 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 30 000 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 570 Kč měsíčně, a zůstatek činil 56 539 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 23 991 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 466 Kč měsíčně, a zůstatek činil 31 724 Kč. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 7 109 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán. Další úvěr čerpala dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 8 059 Kč, který byl k září 2021 plně čerpán, splácen po 170 Kč měsíčně, a zůstatek činil 12 919 Kč. 5. Úvěrovou smlouvou č. l. 12 bylo prokázáno, že žalovaná sjednávala úvěr s jistinou 30 000 Kč, splatnou za pouhý jeden měsíc s navýšením o 7 500 Kč, předložila občanský průkaz ve fotokopii (č. l. 14 a 15). Dle potvrzení č. l. 16 žalobkyně nahlížela na bankovní účet žalované (nepředložila jej však v jiné podobě, než výpisem příjmů č. l. 18, které jsou zjevně objasněny předchozím odstavcem). Potvrzením č. l. 19 bylo potvrzeno poskytnutí jistiny 30 000 Kč dne [datum]. Konstatování obsahu dalších listin je pro výsledek řízení zcela zjevně nadbytečné. Soud z úřední činnosti zjistil, že v roce 2015 byly osobní údaje žalované zneužity k trestné činnosti jiných osob (sp. zn. 4 T 46/2017), s ohledem na podání žalované však tato informace zjevně nemá pro řízení rovněž význam. 6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaná a žalobkyně spolu usilovaly o sjednání závazku úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s charakterem spotřebitelského závazku. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Tvrzeny tak byly úhrady ve výši celkem 12 500 Kč, které žalobkyně zřejmě použila na poplatek za prodloužení úvěru o celkem 35 dní, tj. 2 500 Kč za 7 dní prodloužené splatnosti. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 tamtéž platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlo