27 C 119/2022-55 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 4. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 536 560,67 Kč s příslušenstvím. Mezi žalobkyní a žalovanou měla být uzavřena smlouva o dílo, které mělo spočívat v dodávce plastových oken a dveří a v dodávce a montáži sekčních průmyslových vrat na stavbě žalované na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] Smlouva měla být vypovězena žalovanou dne 5. 4. 2019. Žalobkyně obdržela od žalované zálohu na plnění dle uvedené smlouvy ve výši 700 000 Kč. Žalobkyně dodala žalované okna, dveře a vrata a ještě před vypovězením smlouvy jí vyúčtovala fakturami č. FAV [číslo] a č. FVY [číslo] (po zohlednění zaplacené zálohy) v řízení uplatněnou částku. Žalobkyně má za to, že v důsledku výpovědi smlouvy ze strany žalované mělo dojít k vypořádání dosud poskytnutých plnění, avšak žalovaná odmítla požadovanou částku zaplatit a nejpozději od 23. 3. 2022 je s tímto plněním v prodlení, když dne 21. 3. 2022 potvrdila přijetí předžalobní výzvy. 2. V průběhu řízení pak (zejména v reakci na obranu žalované) doplnila, že svůj nárok„ nedovozuje ze jmenovaných faktur ani ze smluvního vztahu, ze kterého by předmětné faktury vyplývaly“, nýbrž z vypořádání, k němuž mělo dojít po výpovědi smlouvy žalovanou. Dodala, že s ohledem na„ povahu smluvního vztahu mezi účastnicemi a obsahu listiny žalovaná ve skutečnosti odstoupila od smlouvy o dílo.“ 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, výslovně neuznala nárok uplatněný žalobou, namítla jeho promlčení v celém rozsahu, když rozebrala běh promlčecích dob ve vztahu k částkám vyúčtovaným shora uvedenými fakturami. Dodala, že uplatněný nárok by nepovažovala za důvodný, ani kdyby nebyl promlčen, ale z důvodu procesní ekonomie nemá za potřebné vznášet jiné námitky. 4. Později (zejména v reakci na vyjádření žalobkyně) doplnila, že trvá na tom, že předmětnou smlouvu vypověděla. Nesouhlasila s právním hodnocením svého jednání jako odstoupení od smlouvy, jak jej provedla žalobkyně. Dodala, že již dne 18. 2. 2019 doručila do datové schránky žalobkyně výpověď předmětné smlouvy ze dne 12. 2. 2019, a proto, pokud by tato výpověď byla platná, nebylo by možné k výpovědi ze dne 5. 4. 2019 přihlédnout. Připojila také argumentaci, proč by neměla být žaloba úspěšná ani v případě, že by soud neshledal námitku vznesenou promlčení důvodnou. 5. Žalobkyně s námitkou promlčení nesouhlasila, podle jejího názoru není nárok uplatněný žalobou promlčen, neboť žalovaná dopisem ze dne 5. 4. 2019 od smlouvy odstoupila, nikoli ji vypověděla, a žaloba v projednávané věci byla podána k soudu dne 4. 4. 2022, tedy před uplynutím tříleté promlčecí lhůty. 6. Dříve než soud mohl přikročit k dokazování skutkových tvrzení žalobkyně týkajících se samotného nároku uplatněného žalobou, musel se vypořádat s námitkou promlčení tohoto nároku vznesenou žalovanou a za tímto účelem provedl též některé důkazy. Aby mohla být uvedená námitka řádně posouzena, bylo nejprve třeba učinit zjištění umožňující právní posouzení, zda došlo k uzavření smlouvy či nikoli. V případě, že smlouva uzavřena byla, pak zda byla ukončena jednostranným právním jednáním žalované; pokud byla takovým způsobem ukončena, pak zda došlo k výpovědi smlouvy či k odstoupení od ní. 7. Ze Smlouvy o dílo, která byla soudu předložena ve dvou stejnopisech, které se od sebe lišily pouze tím, že jeden z nich (ten předložený žalobkyní) nebyl datován, zatímco druhý z nich (ten předložený žalovanou) byl datován dnem 21. 11. 2018, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovanou jako odběratelem a žalobkyní jako dodavatelem. Předmětem smlouvy mělo být zajištění výroby a montáže plastových oken, dveří a vrat dle projektové dokumentace v rozsahu dle individuální dohody. Bylo sjednáno, že dodavatel má nárok na odměnu, která je specifikována v příloze [číslo] kterou měla být cenová nabídka. Práce měly být dokončeny nejpozději do 13. 12. 2018. Účastnice si sjednaly možnost ukončit smlouvu výpovědí s tím, že výpovědní doba byla stanovena na tři týdny od doručení výpovědi. 8. Ze shodného tvrzení účastnic vyplynulo, že účastnice se dohodly o předmětu díla a jeho ceně tak, jak jsou vymezeny v tabulkách, které byly přílohou e-mailové zprávy žalobkyně adresované žalované ze dne 10. 10. 2018. 9. Z Výpovědi datované dne 12. 2. 2019 je zřejmé, že žalovaná vypověděla smlouvu uzavřenou mezi účastnicemi řízení na výrobu plastových oken a dveří na stavbu na adrese [adresa], což žalobkyně následně učinila nesporným. 10. Z provedených důkazů a shodných (nesporných) tvrzení účastnic řízení má soud za prokázané, že účastnice řízení se dohodly na tom, že žalobkyně pro žalovanou zajistí výrobu a montáž plastových oken, dveří a vrat na stavbě v [obec] s tím, že rozsah předmětu díla a jeho cena byly vymezeny v příloze e-mailu žalobkyně ze dne 10. 10. 2018. Byla ujednána možnost výpovědi smlouvy, které žalovaná dopisem ze dne 12. 2. 2019 doručeným žalobkyni dne 18. 2. 2019 využila. 11. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), nelze zákonnému ustanovení přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. 12. Podle ustanovení § 574 občanského zákoníku je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. 13. Podle ustanovení § 578 občanského zákoníku nejsou chyby v psaní nebo v počtech právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný. 14. Podle ustanovení § 1998 občanského zákoníku lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi. 15. Podle ustanovení § 609 věty první občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 16. Podle ustanovení § 610 odst. 1 věty první občanského zákoníku soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 17. Podle ustanovení § 619 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 18. Podle ustanovení § 623 věty první občanského zákoníku počne při dílčích plněních dluhu promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. 19. Podle ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku trvá promlčecí lhůta tři roky. 20. V potřebném rozsahu zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle citovaných ustanovení obchodního zákoníku a dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná. Tento závěr soud učinil na základě následujících úvah. 21. Jak již soud uvedl shora, musel nejprve posoudit, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o dílo. Samotný text předložené písemné smlouvy o dílo není prost problematických pasáží či dokonce neaplikovatelných ustanovení. Přesto soud, veden základními principy soukromého práva a zejména zásadami, na nichž stojí„ nový“ občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, dospěl k závěru, smlouva o dílo byla mezi účastnicemi řízení platně uzavřena. Při svých úvahách se soud řídil také shora citovanými ustanoveními § 574 a § 578 občanského zákoníku a v situaci, kdy se účastnice shodly (respektive žalobkyně učinila nesporným), že rozsah předmětu díla a jeho cena byly ujednány tak, jak jsou vymezeny v tabulkách, které byly přílohou e-mailové zprávy žalobkyně adresované žalované ze dne 10. 10. 2018, je třeba hledět na předmětnou smlouvu jako na platnou. 22. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval jednostranným právním jednáním žalované provedeným dopisem datovaným dnem 12. 2. 2019 doručeným žalobkyni dne 18. 2. 2019. Uvedený dopis byl žalovanou nadepsán jako výpověď a z jeho obsahu je zřejmé, že žalovaná s odkazem na příslušné smluvní ujednání jednostranně ukončuje předmětnou smlouvu. 23. Ačkoli je uvedené právní jednání žalované řádně označeno a provedeno s odkazem smluvní ujednání účastnic a sama žalobkyně v žalobě tvrdila, že„ smlouva o dílo byla … ze strany žalované platně vypovězena“ (byť jiným dopisem), žalobkyně zřejmě v reakci na obranu žalované založené na námitce promlčení uplatněného nároku, účelově upravila své hodnocení právního jednání žalované tak, že žalovaná smlouvu nevypověděla, ale odstoupila od ní. 24. Soud se neztotožňuje s žalobkyní prezentovaným názorem, že„ lze vypovědět pouze smlouvy, jejichž plnění má trvalý nebo nepřetržitý charakter, a pouze u takových smluv lze výpověď také sjednat“, jež je zastáván i v komentáři k ustanovení § 1998 občanského zákoníku vydaném nakladatelstvím Wolters Kluwer. 25. Takový výklad ustanovení § 1998 občanského zákoníku je podle názoru soudu v rozporu se zákonným pokynem zakotven