41 C 31/2023 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví k k jednotce [číslo] bytová jednotka, vymezené v budově [adresa], stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno], a ke s vlastnictvím bytové jednotky souvisejícímu spoluvlastnickému podílu podíl id. [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. č. St. [anonymizováno], vše v k.ú. [číslo] [část obce] u [obec], obec [číslo] [obec], okres [anonymizováno] [obec], když tvrdila, že je vlastníkem [číslo] této bytové jednotky a žalovaná zbývající [číslo]. Tvrdila, že se žalovaná v bytové jednotce nezdržuje a to ani přechodně a žalobkyně nese sama veškeré náklady spojené s vlastnictvím bytové jednotky (správu, opravy a údržba). 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. 3. Žalované bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci dne [datum], tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou, a to postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., na adresu pro doručování dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř, kterou je adresa uvedená v centrální evidenci obyvatel – [obec] [anonymizována dvě slova], [obec] [anonymizováno]. Žalovaná se však k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila. 4. K jednání se dostavil pr. zást. žalobkyně z řad advokátů. 5. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 6. Z výpisu katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo], k.ú. [číslo] [část obce] u [obec], obec [číslo] [obec], okres [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] a žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově [adresa], stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno]. Podíl žalované je zatížen zástavním právem exekutorským Exekutorského úřadu Praha – východ [číslo jednací] [anonymizováno] - [číslo] s účinky vkladu ke dni [datum] a zástavním právem exekutorským [exekutorský úřad] 7 [číslo jednací] [anonymizováno] - [číslo] s účinky vkladu ke dni [datum], na podíl žalované byl vydán příkaz k prodeji nemovitých věcí [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod [číslo jednací] [anonymizováno] – [číslo] s účinky zápisu ke dni [datum], [exekutorský úřad] – východ pod [číslo jednací] [anonymizováno] – [číslo] s účinky zápisu ke dni [datum], [exekutorský úřad] [okres] pod [číslo jednací] [anonymizováno] – [číslo] s účinky zápisu ke dni [datum], [exekutorský úřad] - [anonymizováno] pod [číslo jednací] [anonymizováno] – [číslo] s účinky zápisu ke dni [datum] a [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod [číslo jednací] [anonymizováno] – [číslo] s účinky zápisu ke dni [datum]. 7. Z kupní smlouvy o prodeji spoluvlastnického podílu na bytové jednotce ze dne [datum] vyplývá, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako kupující a paní [jméno] [příjmení] jako prodávající. Předmětem smlouvy byla koupě ideálního podílu o velikosti [číslo] na bytová jednotce [číslo] s bytovou jednotkou související spoluvlastnický podíl id. [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc.č. St. [anonymizováno], vše v k.ú. [číslo] [část obce] u [obec], obec [číslo] [obec], okres [anonymizováno] [obec] za cenu 30.000 Kč. 8. Z výpisu centrální evidence obyvatel ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná zde má jako adresu svého trvalého bydliště uvedenu adresu [adresa žalované]. 9. Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, specializace oceňování nemovitostí a podniků vypracovaného ke dni [datum] vyplývá, že dotčenými nemovitosti mi jsou bytová jednotka v panelovém domě a podíl na pozemku na kterém dům stojí. Cena spoluvlastnického podílu žalované o velikosti [číslo] dotčených nemovitostí byla ohodnocena částkou 40.000 Kč. Byt má celkovou užitnou plochu 65,55m2. 10. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil nic, co by mělo vliv na jeho rozhodnutí ve věci. 11. Po provedeném dokazovaní soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky jednotky [číslo] bytové jednotky, vymezené v budově [adresa], stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno], a ke s vlastnictvím bytové jednotky souvisejícímu spoluvlastnickému podílu podíl id. [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. č. St. [anonymizováno], vše v k.ú. [číslo] [část obce] u [obec], obec [číslo] [obec], okres [anonymizováno] [obec] a to žalobkyně podílem o velikosti [číslo] a žalované podílem o velikosti [číslo]. Žádný z účastníků nemovitost nevyužívá k zajištění svých bytových potřeb. Reálné rozdělení nemovitostí vzhledem k jejich charakteru není možné a stejně tak není možné oddělení části nemovitých věcí tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení a byla respektována velikosti spoluvlastnických podílů, když byt má užitnou lochu 65,55m2. 12. Podle § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 tamtéž může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 13. Podle § 1141 odst. 2 OZ se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 14. Podle § 1142 odst. 1 OZ jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. 15. Podle § 1143 OZ, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 16. Podle § 1144 odst. 1 OZ, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 17. Podle § 1147 OZ, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 18. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp.zn. 22 Cdo 2568/2003 vyjádřil názor, že soud může provést způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, spočívající v přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu nebo v nařízení prodeje a rozdělení výtěžku, jen pokud není rozdělení věci dobře možné. Je-li takto věc možné rozdělit, nemůže soud zkoumat účelné využití věci, které ostatně není rozhodující a navíc se toto kritérium uplatňuje jen při rozhodování o přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu (R 16/1967 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 19. Po právní stránce soud věc hodnotil dle právní úpravy, jak shora uvedeno. Soud zkoumal v zákonném pořadí způsoby vypořádání spoluvlastnictví, tedy zda je i) možné rozdělení věci, ii) přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, iii) spočívá-li řešení v prodeji věci ve veřejné dražbě. Dotčené nemovitosti představuje byt a pozemek na kterém stojí bytový dům, v daném případě soud v souladu s výsledky znaleckého zkoumání dospěl k závěru, že byt s ohledem na jeho dispozici není možné rozdělit. Dále se soud zabýval otázkou, zda je možné přikázání jednomu ze spoluvlastníků za náhradu. Žalovaná o dotčené nemovitosti neprojevila žádný zájem, když zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní. Z provedeného dokazování navíc vyplývá, že své bytové potřeby uspokojuje jinak. Žalobkyně o dotčené nemovitosti projevila zájem a vzhledem k tomu, že se jí v řízení provedenými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Na tomto místě soud připomíná, že postižení nemovitosti (viz obsah důkazu výpisem z katastru nemovitostí ohledně dotčených nemovitostí) v rozsahu odpovídajícím podílu žalobkyně (podíl o velikosti [číslo]), tak tato postižení nezanikají (rozhodnutí soudu nepředstavuje tzv. originární nabytí žalobkyní). 20. Vzhledem k tomu, že dotčené nemovitosti byly přikázány žalobkyni, jako jedné ze spoluvlastnic, do výlučného vlastnictví, rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku, veden odborným názorem vyjádřeným ve znaleckém posudku, o náhradě žalované, jako druhé ze spoluvlastnic, v rozsahu podílu připadajícího žalované vyčíslené částkou 40.000 Kč. 21. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 22. V daném případě soud cela mimořádně stanovil pro splnění povinnosti lhůtu 30ti dnů, když důvod pro takový postup shle