20 C 378/2023-119 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění dle výroků I. a II. shora z titulu jednak úvěrové smlouvy dle dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, (k rámcové smlouvě ze dne , datum, ) s kontokorentním úvěrovým rámcem , částka, , která byla pro nehrazení splátek učiněna předčasně splatnou dne , datum, , dále úvěrové smlouvy dle dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, s jistinou , částka, a sjednanou měsíční splátkou , částka, (později změněnou na , částka, a s 2x změněným dnem splatnosti v příslušném měsíci), která byla pro nehrazení splátek učiněna předčasně splatnou rovněž dne , datum, . Dále se domáhala , částka, na nákladech s uplatněním pohledávky dle výzev ze dne , datum, , , datum, a , datum, .2. Soud vyzval žalobkyni k doplnění návrhu (č. l. 75), ta podáním ze dne , datum, (č. l. 83) sdělila, že při zkoumání schopnosti spotřebitele úvěry splácet vycházela i z lustrací NRKI a BRKI (byť si soud není jist, zda je žalobkyni známo, že BRKI nezahrnuje informace NRKI, jak se v podání a na č. l. 51 mylně domnívá – jde o dvě samostatné databáze s nepřekrývající se skladbou údajů, s výjimkou personálií) a z dalších zdrojů informací. Ke kontokorentnímu úvěru vycházela z údaje o příjmu z průměrné výše , částka, a dále ze dvou výplat od agentury práce Personna International ve výši , částka, . Výdaje byly vypočteny expertní analýzou ve výši , částka, (zjevně se jedná o částku životního minima). Podáním ze dne , datum, (č. l. 96) dále sdělila, že výpis z účtu byly žalované zasílány elektronicky na emailovou adresu zdarma a poukázala na to, že adresa trvalého pobytu a skutečného pobytu byla i nadále trvalé bydliště žalované jak shora (s ohledem na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení jak ve III. výroku shora však dodání předžalobní výzvy nemělo na rozhodnutí soudu žádný vliv, jakkoliv je zřejmé, že nomenklatura adres v systému žalobkyně nemůže být k tíži spotřebitele). Dále poukázala na to, že žalovaná v roce 2022 pobývala , právnická osoba, , když užívala zdejší bankomaty.3. K projednání věci soud nařídil jednání, žalobkyně ani s jiným postupem v návrhu nesouhlasila. Žalovaná by se nejspíše o řízení ani nedozvěděla, na adrese svého trvalého bydliště nebyla kontaktní. Soud však po ní pátral, podařilo se ji kontaktovat na tel. , tel. číslo, a sdělila adresu pro doručování v Krupce, kde si následně písemnost převzala dne , datum, do vlastních rukou a k nařízenému jednání se osobně dostavila. Žalovaná se k jednáním dostavovala, uvedla, že úvěr se bral ve prospěch jejího tehdejšího přítele, s nímž se později rozešla. Emailová adresa byla jeho, měla do ní přístup tehdy, po rozchodu již ne, telefon byl rovněž jeho. Účty měla dva, jeden pojmenovaný po synovi, brala jako spořicí. Když nastala covidová pandemie, ocitla se na jaře 2021 bez příjmu ve finanční tísni, ale splátku jí neodložili, přestala hradit úplně, rozešli se s přítelem. V době sjednání úvěru měla příjem od NOKIKY okolo 13 tis. Kč, dokládala ho výpisem z účtu. Na účet „Jiří“ chodila mzda přítele, pracoval u , jméno FO, , od Personna International mohla být také jeho mzda, moc už spolu tehdy nekomunikovali. V roce 2023 pro ni agentura práce žádnou práci neměla. Jiné úvěry neměla ani v roce 2019. Nájemné (, částka, ) a zálohu na vodu (, částka, ) platila majiteli hotově, dále platila elektřinu a plyn (po , částka, ) z nějakého účtu.4. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované v jakémkoliv dalším případném řízení adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud se o adrese soudce v jiném řízení dozví, pokusí se ji obeslat a současně dojde k převzetí do vlastních rukou. Na nic z toho však žalovaná na základě sdělení v tomto konkrétním řízení nemá právní nárok. Žalovaná by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne , datum, ). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce).5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Rámcovou smlouvou č. l. 16 ze dne , datum, je prokázáno, že žalobkyně žalované poskytovala bankovní služby a v rámci nich i přistoupení k pojištění u třetí strany. K tomu náleží pojistné podmínky č. l. 45, informační leták č. l. 44 a ceník č. l. 56. Rámcovou smlouvou č. l. 18 (č. l. 17 je ve spise vynecháno) ze dne , datum, je prokázáno, že žalobkyně poskytovala žalované bankovní služby na korunovém účtu č. , č. účtu, (tento účet si žalovaná nazvala „Jiří“, viz č. l. 90). Dodatkem č. , hodnota, (č. l. 20) ze dne , datum, k této smlouvě bylo prokázáno sjednání kontokorentního úvěru s limitem , částka, se sazbou 18,9 % ročně, splatností nejpozději do roka a s povinností průběžně splácet měsíční úrok. K tomu náleží informační leták č. l. 29, ceníky č. l. 33 a 34, obchodní podmínky č. l. 35 a 40/51. Historie úvěru je doložena na č. l. 57.6. Dle přehledu žádostí žalované č. l. 88 tato v listopadu 2015 žádala o úvěr , částka, , ale byla odmítnuta, v lednu 2016 žádala o úvěr , částka, a byla rovněž odmítnuta. V obou případech uváděla partnerský vztah. V roce 2014 měla příjem z rodičovské/mateřské dovolené okolo 4 tis. Kč měsíčně, v roce 2019 zaměstnanecký vztah k , právnická osoba, . s příjmem , částka, nebo , částka, , náklady bydlení , částka, a osobní výdaje , částka, . Úvěrovou zprávou ze dne , datum, (č. l. 89) je prokázáno, že žalovaná uváděla jedinou adresu (trvalé bydliště) a nebyl u ní evidován žádný další úvěr. Na č. l. 84 žalobkyně připouští, že si byla vědoma, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost a že nevěděla o dalším příjmu v domácnosti. Dle výpisu z účtu č. , č. účtu, („Jiří“) na č. l. 90 za březen 2019 až červen 2019 na účet docházel výplata od , jméno FO, , a. s., ve výši , částka, , , částka, , , částka, a , částka, a byla obratem vybírána z bankomatu. Dále dne , datum, došla „dobírka na účet“ od Personna International (dle znalosti soudu z předchozích řízení agentura práce) ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . I ty byly obratem vybírány z bankomatu. Jinak byly z účtu činěny drobné příležitostné platby a nebyly z něj hrazeny náklady bydlení. Útržkovitým výpisem z účtu č. , č. účtu, (č. l. 60) za červen 2019 a období srpna 2022 až února 2023 byla prokázána existence i druhého účtu žalované, nazvaného „Iveta“ a na tento byl čerpán úvěr , částka, , o příjmu žalované, který měl dle jejího vyjádření na tento účet chodit, zde nic nevypovídá. Soud pr