20 C 423/2023-61 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , adresa, ze dne , datum, , sjednané pro jistinu , částka, (ve smlouvě se nicméně uvádí „úvěrový limit , částka, ) a úrok 40 % měsíčně (!), přičemž žalovaná neuhradila ničeho a žalobkyně se tak domáhá jistiny, , částka, za první měsíc trvání úvěru a smluvní pokuty , částka, za období od30. 1. 2023 do , datum, , kdy odeslala předžalobní výzvu. Pro zjevný rozpor nároku s dobrými mravy soud platební rozkaz nevydal, vybral doplatek soudního poplatku a vyzval žalobkyni k vyjádření, neboť ta ve svém formulářovém návrhu uvádí, že povinnost zkoumat schopnost klienta splácet takový úvěr zkoumala nahlédnutím do databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI a soud databázi „CRKI“ nezná. Dále žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení ohledně procesu kontraktace prostředky elektronické komunikace na dálku, neboť žalobkyně předkládá vyhotovení smlouvy, nikoliv podobu a obsah rozhraní, se kterým měl spotřebitel projevit souhlas (a které si přirozeně mohou diametrálně odlišovat). Podáním č. l. 40 žalobkyně doplnila, že zkoumala i databázi SOLUS a NRKI (zřejmě tedy „CRKI“ byla pouhá chyba v psaní) a slovy popsala proces zkoumání úvěruschopnosti a kontraktace – opět aniž by k těmto tvrzením označila důkazy, kromě „výpisu z úvěrového konta“.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, jinou adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila a na adrese trvalého pobytu jí bylo doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. K věci se nijak nevyjádřila.3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Listinou „žádost o spotřebitelský úvěr“ na č. l. 12/42 žalobkyně prokázala, že shromažďuje osobní údaje klienta ve své interní databázi, není však zřejmý zdroj či případné ověření těchto údajů. Je zde uveden kromě personálií žalované i její telefonický a emailový kontakt, svobodný stav, absence jiné adresy pro doručování, bydlení v pronajatém domě, základní vzdělání, zaměstnání u , právnická osoba, ., s příjmem , částka, , měsíční výdaje , částka, , absence exekuce, insolvence. Absentuje zde dotaz na jiné úvěrové závazky, stejně jako na případné prodlení s jejich placením. Ze strany žalované nepodepsanou (č. l. 13 a 15) duplicitní smlouvou je prokázáno, že věřitel usiloval o poskytnutí úvěru s možností opakovaného čerpání účelově neurčené jistiny až do výše , částka, , který věřitel nazývá revolvingový, schválení dalšího čerpání však zjevně není nárokové. Úvěr je sjednán na „dobu neurčitou“. Je sjednán úrok 40 % měsíčně (což odpovídá 480 % ročně a RPSN 5 526,67 %!) a možnost odkladu splatnosti jistiny tím, že bude každý měsíc uhrazen tento excesivní úrok. Nadto je sjednána i smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Je předložena kopie občanského průkazu a řidičského žalované. Je doložena platba , částka, z účtu 4261676023/0800 dne , datum, a převod jistiny , částka, na účet č. , č. účtu, téhož dne. Tento účet nepatří žalované, ale , jméno FO, (který má u zdejšího soudu 32 řízení), je manželem žalované a společně v letech 2016 až 2020 absolvovali oddlužení včetně osvobození ve smyslu § 414 ins. zákona. Na tento účet v měsících červen až srpen 2022 docházela mzda žalované od , právnická osoba, ., v průměrné výši , částka, . Na účet nepřicházela žádná platba, kterou by bylo možno považovat za mzdu manžela žalované. Jsou zde transakce „pohledávka , jméno FO, “ ze dne , datum, s odchozí částkou , částka, , platby stravného za „Klárku“ do mateřské školy, „půjčka“ od , jméno FO, s příchozími , částka, dne , datum, , vrácená , datum, . Dopisem ze dne , datum, věřitel zesplatnil úvěr, požadoval po spotřebiteli zaplacení , částka, do 3 dnů. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 26) vypracování i zaslání (č. l. 27) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. Požaduje v něm jednak zaplacení , částka, na nároku samotném a jednak , částka, na „nákladech právního zastoupení“, což aritmeticky odpovídá mimosmluvní odměně dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby z částky , částka, . Takovou výzvu nelze považovat za účelnou prevenci soudního řízení, kde se již žalobkyně samozřejmě neodvažuje požadovat úrok nad rámec , částka, za první měsíc. Žalobkyně následně z neupřesněného důvodu doplnila výtisk všeobecných obchodních podmínek č. l. 43 o délce 32 stran, které na výsledek řízení nemají žádný dopad.4. Tvrzení žalobkyně, že lustrovala CEE, SOLUS, ISIR, NRKI a BRKI nebylo ničím prokazováno. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by bylo výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Ani v tomto případě tomu nebylo jinak a žalobkyně jimi byla usvědčena z toho, že je ve skutečnosti vůbec nezískala, případně je adekvátně nevyhodnocovala. Výpis CEE byl nadbytečný s ohledem na oddlužení žalované v roce 2020, k exekucím z roku 2023 v tomto řízení přihlížet nelze. Je však nutno přihlédnout ke stavu databáze NRKI (č. l. 30), kde především figuruje úvěr od , právnická osoba, ., ze dne , datum, , pro jistinu , částka, , měsíční splátku , částka, , z něhož v září 2022 zbývalo zaplatit , částka, . Dále zde figuruje úvěr od , právnická osoba, , ze dne , datum, pro jistinu , částka, s měsíční splatností a navýšením nejméně na , částka, . Dále zde figuruje úvěr od , právnická osoba, ., ze dne , datum, , pro jistinu , částka, a měsíční splátku , částka, , kde v září 2022 zbývalo doplatit , částka, . Již z této databáze je zřejmé, že žalovaná nezvládala splácet své předchozí 3 úvěr od společností, které rovněž poskytují úvěry s lichevními parametry. Z databáze BRKI (č. l. 35) žádný tehdejší úvěr nevyplynul.5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně spolu usilovali o sjednání závazku úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s charakterem spotřebitelského závazku. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku (tj. že žalovaní nic neuhradila) ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tj. zda neuhradila více) v řízení tížilo procesně pasivního žalovanou. Soud je v tomto ohledu obezřetný, neboť obdobná praktika (poplatky za odklad splatnosti) se objevuje v obchodním modelu více poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a v řízení před soudem mají tito tendenci domáhat se „jen jistiny“, případně „jen malé části úroku“, aniž by uvedli, zda a kolik již bylo uhrazeno za první odklad splatnosti. Zde nebylo možno tuto eventualitu ze skutkových tvrzení vyloučit (splatnost žalobkyně tvrdila až v lednu 2023), nicméně z výzvy č. l. 26 již vyplývá správný údaj o splatnosti (, datum, ). Sama žalobkyně, ač byla výslovně a dvakrát vyzvána k vyjádření, se ani v tomto řízení nevyjádřila, v podání ze dne , datum, (č. l. 41) se pouze chytristicky uvádí, že „od podání žalobního návrhu nezaplatila žalovaná ničeho“. Jelikož však soud předpokládá doručení žalované, která v řízení ničeho nenamítala, soud neopakoval výzvu směrem k žalobkyni, aby se vyjádřila k požadovanému a rozhodl dle předpokladu, že žalovaná skutečně dosud ničeho nezaplatila.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 tamtéž platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet