Žalobce se svou žalobou doručenou Okresnímu soudu v Teplicích dne 13. 4. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt ve výroku I. tohoto rozhodnutí specifikovaný. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako člen žalobce užíval uvedený byt na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2022 a pro porušování povinností spočívajících v neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu byl rozhodnutím ze dne 22. 10. 2025 z družstva vyloučen. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí nepodal námitky a společně s členstvím zanikl žalovanému i nájem bytu. Žalovaný však i přes výzvu k předání a vyklizení bytu ze dne 13. 2. 2026, resp. ze dne 9. 3. 2026 byt nadále užívá.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem domu č. p. , adresa, , , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, . Dne 31. 1. 2022 uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu družstevního bytu č. , hodnota, nacházejícího se ve druhém podlaží domu č. p. , adresa, v obci , adresa, bez určení doby užívání. Rozhodnutím představenstva žalobce byla žalovanému dána výstraha před vyloučením z družstva pro porušení povinností člena, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 27. 11. 2024. Rozhodnutím žalobce ze dne 22. 10. 2025 byl žalovaný vyloučen z členství v družstvu, o čemž byl vyrozuměn dopisem ze dne 16. 12. 2025. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu výzvou ze dne 13. 2. 2026.Podle ustanovení § 1042 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva k bytu specifikovanému ve výroku I. tohoto rozsudku bez určení doby trvání nájmu. Nájem bytu však zanikl rozhodnutím žalobce o vyloučení žalovaného z členství v družstvu. V současné době žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, bez souhlasu vlastníka, a proto je povinen byt vyklidit.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu plně úspěšný. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 6 900 Kč určenou dle § 9 odst. 1, § 7 bod. 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály po 450 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.