20 C 63/2026-62 – Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 4. 3. 2026, zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 25. 1. 2022, sjednané žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (soudu notoricky známé jako jeden z poskytovatelů nebankovních predátorských úvěrů s lichevními parametry, formou podomního zprostředkování/inkasování). Žalovaná měla načerpat 40 000 Kč a uhradit 21 měsíčních splátek (tento věřitel přitom pravidelně poskytuje osobám v exekučním inhibitoriu týdenní splátky) po 4 210 Kč. Žalovaná uhradila „pouze“ 10 600 Kč. I přesto se domáhala 35 800 Kč na jistině, 41 992 Kč na poplatcích, 11 660,65 Kč na kapitalizovaném úroku, 10 844,41 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, 15 % ročně úroku z jistiny od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení v sazbě 15 % ročně z jistiny od 22. 10. 2025 do zaplacení. Z takového požadavku je zjevné, že žalobkyně ani její advokát se odpovědnosti za protiprávní jednání vůbec neobávají, neboť takto nehorázné požadavky se zasílá soudu již nejméně dvě dekády. Nadto se i v této věci projevilo, že žalovaná čelila paralelnímu lichevnímu schématu – nejméně dvěma takovým úvěrům souběžně.2. Pokud je v tomto rozsudku použit výraz „lichevní“ či „lichva“, pak je míněn přinejmenším ve smyslu občanskoprávním dle § 1796 o. z.3. Dosud obvyklý rozpor nároku na obchodní úrok s kogentním omezením dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZoSÚ“), který tato žalobkyně (a právní zástupce, jehož soud považuje za 100 % vlastníka žalobkyně skrze nastrčený svěřenský fond) dlouhodobě ignoroval a advokát zřejmě považoval vymáhání protiprávního plnění v doslova průmyslovém měřítku za přijatelné (soud nikoliv), zde výjimečně není přítomen, případně je skryt v kapitalizovaném úroku (pro důvod nevyhovění je však nadbytečné jej přepočítávat). Soud kvituje, že advokát po několika letech od této praxe (přinejmenším v rozsahu běžícího úroku) zřejmě konečně upustil. I tak však bylo třeba nevydat platební rozkaz, nárok převést soudci a dovybrat soudní poplatek, neboť neoprávněně vysoký úrok ve smyslu § 122 odst. 4 ZoSÚ je zpravidla i nadále součástí kapitalizovaného poplatku. Tvrzení ke splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet dle § 86 ZoSÚ začal právní zástupce ve formulářové podobě uvádět, vyšší desítky předchozích řízení však ukázaly (§ 121 o. s. ř.), že jim nelze důvěřovat. Soud však u těchto nároků žalobkyně (ať již úvěrů , právnická osoba, , , právnická osoba, , v insolvenci, , právnická osoba, , či , právnická osoba, .) pravidelně shledává, že pokud je přítomno hotovostní inkaso, incidence osob v exekučním inhibitoriu je drtivě převažující. V tomto případě klient ve vícečetném exekučním inhibitoriu překvapivě obdržel splátky měsíční. Pravidelně rovněž soud zjišťuje, že těmito společnostmi jsou úvěrováni všichni zletilí členové téže domácnosti. Soud opět zaznamenal lichvu, kterou již nelze řešit pouze cestou občanskoprávní., právnická osoba, povinnosti zkoumat úvěruschopnost se žalobkyně vyjádřila stroze a formulářově (většina nebankovních úvěrů od této žalobkyně je ostatně poskytnuta po frapantním ignorování této zákonné povinnosti). Netvrdí lustraci žádného registru typu NRKI, BRKI, SOLUS či REPI, pouze shromáždění podkladů od samotného spotřebitele a jejich vyhodnocení. Pokud soud v posledních letech zkoušel žalobkyni vyzvat k předložení důkazů ohledně kontroly listiny, vyznačených na zákaznických kartách, pravidelně je sdělováno, že je postupník nemá k dispozici. I soudem zjištěné údaje však výsledek tohoto řízení determinovaly, tj. soud ani nemusel doplňovat dokazování o takové podklady. U příslušenství je zjevný hrubý rozpor s dobrými mravy (RPSN nejméně 135,69 % !). Pokud soud v občanskoprávním řízení zjistí lichvu, je povinen jednat z úřední povinnosti a nikoliv dle zásady projednací a dispozitivní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná si zjevně nebyla vědoma absolutně nepřijatelných parametrů závazku, neboť si sjednala nejméně dva úvěry. Úvěry opět byly navíc vědomě poskytnuty masivně předlužené osobě poté, co byla exploatována od téhož věřitele již nejméně jedním obdobným „úvěrem“ (ve skutečnosti jde o pouhé iterace příslušného lichevního schématu a soud tento výraz v následujícím používá promiscue). Pokud soud takovou skutečnost v předchozích řízení pouze dovozoval z faktického stavu, četnosti a předpokladu, že věřitel ve skutečnosti o spotřebitelích přinejmenším díky přístupu do NRKI ví více, než je ochoten přiznat, pak v tomto řízení se tak opět potvrdilo. Soud kvituje, že si nemusel součinnost vynutit u původního věřitele pořádkovou pokutou (kterou uložil ve třech předchozích řízeních obdobně lichevně jednající , právnická osoba, .), a měl tak k dispozici i údaje o předchozích iteracích („úvěrech“) lichevního schématu. Obvykle je těchto úvěrů více (cca 4 v paralelně-sériovém lichevním schématu) které si ani procesní aktivní žalovaní pro četnost inkasních situací nejsou schopni vybavit (což je u osob, vystavených několika letům bezpočtu metod lichevní exploatace, zcela obvyklé, odborná veřejnost to však zatím zjevně nechápe a s těmito situacemi zachází jako se synallagmatickými závazkovými vztahy podnikatel-spotřebitel).5. Ověřen měl být výměr důchodu a nespecifikované složenky žalované (nepředloženo). Lustrace registru typu NRKI nebyla ani tvrzena, natož aby byla předložena a již tím je výsledek řízení determinován, jsou-li nízkopříjmovým osobám s historií podobných lichevních úvěrů poskytovány úvěry s RPSN vysoko přes 100 % (a navíc jsou systematicky při návštěvách v domácnosti podváděny i při poskytování jistiny a výběru splátek, viz dále). I soudem zjištěné údaje výsledek tohoto řízení determinovaly, tj. soud ani nemusel u příslušenství dovozovat jeho zjevný hrubý rozpor s dobrými mravy. Úvěr byl totiž vědomě poskytnut masivně předlužené osobě poté, co byla exploatována od téhož věřitele již předchozím „úvěrem“, k jehož doplacení zjevně předmětný úvěr sloužil.6. Soud na tomto místě nemůže nepřipomenout původnímu věřiteli, současnému věřiteli i jeho právnímu zástupci (který však tuto činnost ve zjevné iluzi nepostižitelnosti vykonává v průmyslovém měřítku již druhou dekádu), existenci trestného činu lichvy, případně původnímu věřiteli správní delikt dle § 122 ZoSÚ či trestný čin § 248 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku, pokud se týká systematického nedodržování schváleného postupu zkoumání úvěruschopnosti. Z databáze rozhodnutí České národní banky (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/pravomocna-rozhodnuti-cnb-v-rizenich-zahajenych-po-datu-1.1.2009/) vyplývá, že to jsou v prvé řadě věřitelé, kdo na trh se spotřebitelskými úmysly vstupují s protizákonnými úmysly. Tento věřitel byl rovněž postižen rozhodnutím s právní mocí dne 25. 5. 2025 a byla mu vyměřena poměrně vysoká, leč relativně stále jen symbolická sankce 8 000 000 Kč, za porušování povinností dle ZoSÚ u úvěrů z let 2021 a 2022. Obdobně byla postižena i , právnická osoba, ., (sankcí 2 500 000 Kč), , právnická osoba, , (3 000 000 Kč a podruhé již odnětím licence) a , právnická osoba, (6 000 000 Kč). Tyto čtyři společnosti používají nápadně podobné typy úvěrů, smluv i podomních obchodních zástupců/výběrčích a lichevní schémata (k nimž z předchozího řízení vyplynulo jedno další – „záloha na smluvní pokutu v podobě nulté splátky“ u , právnická osoba, ., když , právnická osoba, , rovněž vybírá tajuplné „nulté splátky“ a lže ohledně data jejich výběru). Tato skupina úvěrů je pravidelně poskytována osobám v exekučním inhibitoriu nebo přinejmenším masivně předluženým obětem lichevních úvěrů, splácení má často probíhat týdně a hotovostně. Pokud má tedy věřitel v úmyslu podávat trestní oznámení na spotřebitele (jak právní zástupce povětšinou soudu sděluje v písemném doplnění), nechť tak učiní – na průběh a obsah tohoto řízení to samo o sobě nemá vliv. Z vyjádření spotřebitelů vůči soudu ostatně vyplývá, že právě hrozbou trestního stíhání jsou ze strany věřitelů a inkasních agentur často přesvědčování k přednostním úhradám pohledávek, když věřitel získal na zákaznickou kartu se spornými údaji podpis spotřebitele a tyto zákaznické karty přitom zpravidla vyplňuje zprostředkovatel úvěru, v jehož zájmu je rovněž sjednání úvěru. Např. ze strany , IČO, vyplynulo v jiné věci vymáhání šesti výzvami, vrcholící informací „oznámení o zahájení inkasního řízení a upozornění na podezření z úmyslného maření povinnosti uhradit dluh“, „domníváme se, že došlo k trestnému činu úvěrového podvodu, kdy jste vědomě uvedl v omyl věřitele na základě výňatku ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku“ a „pokud nezaplatíte dlužnou částku v níže uvedené lhůtě, může být proti vaší osobě zahájeno trestní řízení, ve kterém vám hrozí v případě odsouzení odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty“. Stejně tak nemá na průběh posouzení splnění